Oči Brna: Miloslav Ištvan

Osobností cyklu Oči Brna je v měsíci listopadu Miloslav Ištvan (1928–1990), hudební skladatel, pedagog a teoretik. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde navštěvoval obecní školu chlapeckou a měšťanskou. Od první třídy hrál na housle, později na klavír. V roce 1940 odešel studovat do Prahy Spolkové ruské reálné gymnázium. Posléze z Prahy odešel a pokračoval ve studiu na gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Maturitní zkoušku vykonal v roce 1947 na Státním reálném gymnáziu v Brně. Po ročním abiturientském kurzu na konzervatoři nastoupil v roce 1948 na JAMU – obor skladba. Studium a pokračující pedagogická činnost na fakultě postupně formovaly jeho osobitý kompoziční styl, který vyvrcholil v tzv. metodě montáže izolovaných prvků v hudbě. Byl členem Skupiny A, která se v roce 1963 ustanovila v rámci Svazu československých skladatelů. V roce 1965 byl jmenován docentem JAMU. Ve školním roce 1965–66 inicioval a vedl Studio soudobé hudby, které prezentovalo kompozice studentů i jejich pedagogů. Roztrhání legitimace KSČ v roce 1970 znamenalo pro Miloslava Ištvana několik let odmlky nejen v interpretaci jeho díla, nýbrž i ve vydávání.  Členem České hudební společnosti se stal až v roce 1977 a rok poté byl přijat do Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Na počátku 80. let inicioval vznik skupiny hudebních vědců a skladatelů, která se později ustanovila jako občanské sdružení Camerata Brno. Po listopadu 1989 byla řešena jeho profesura na JAMU a nabídnuto místo rektora. Nabízenou funkci odmítl, profesury se již nedožil. Zemřel 26. ledna 1990.

Miloslav Ištvan byl v kompoziční tvorbě ovlivněn především Leošem Janáčkem a Bélou Bartókem.  Inspiraci nacházel také u Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva a Antona Weberna. Mezi významná kompoziční díla patří např. Balada o Jihu (1960) inspirovaná písní Lewise Allana, varující před rasismem a národnostním bezprávím, Zaklínání času (1967), Hry (1977), Vokální symfonie (1986) a další. Významná je i hudba scénická, např. ke hře Vítězslava Gardavského Já, Jákob (1968). Moravská zemská knihovna má ve svém fondu zásluhou MgA. Radomíra Ištvana, syna skladatele, kopie autografů a zvukových nahrávek z rodinného archivu. Díky tomu se rozšířila nabídka interpretům a hudebním badatelům k prezenčnímu studiu díla skladatele Miloslava Ištvana. K dalším zajímavostem měsíce listopadu, věnovanému této hudební osobnosti, patří také vydání knihy a přednáška Radomíra Ištvana o životě a díle jeho otce. 

Oči Brna: Miloslav Ištvan


Záštitu nad cyklem Oči Brna převzal primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál.

Více o cyklu v časopise DUHA / www.mzk.cz/oci-brna


Připravované akce:

2.–28. listopadu - Miloslav Ištvan – skladatel překračující hranice evropské hudby
(výstavní místnost / přízemí)
Výstava věnovaná životu a dílu hudebního skladatele Miloslava Ištvana, umocněná obrazy  Zuzany Novotné Ištvanové.

2.–28. listopadu 2015  - Individuální poslech zvukových nahrávek z díla hudebního skladatele Miloslava Ištvana
(výstavní místnost / přízemí)
Nahrávky z fondu Hudební knihovny MZK a rodinného archivu.

3. listopadu 2015 v 17.30 hod. - Slavnostní vernisáž výstavy
(Konferenční sál / přízemí)
Slavnostní vernisáž výstavy s uvedením knihy Radomíra Ištvana Hudební skladatel Miloslav Ištvan (život a dílo, vzpomínky a fakta) a hudebním vystoupením  Miloslav Ištvan Quartett. 

10. listopadu 2015 v 17.30 hod. - Vnější a vnitřní svět, život a tvůrčí východiska skladatele
(Malý sál / 6. patro)
Přednáška MgA. Radomíra Ištvana o životě a díle jeho otce, hudebního skladatele Miloslava Ištvana,  s hudebními ukázkami.

Poslední aktualizace: 23.08.2016, 13:20