Moravská zemská knihovna vydává novou publikaci Ne oči, ale mysl k Bohu. Maurus Haberhauer (1746–1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století. Odborná publikace představuje život a dílo významného a dosud málo známého moravského hudebního skladatele období klasicismu, rajhradského benediktina Maura Haberhauera, a také další skladatele a hudebníky působící v 18. století na kůru klášterního kostela v Rajhradě. Slavnostní představení knihy se uskuteční ve středu 27. listopadu v 18 hodin v MZK.
Práce autorů Ireny Veselé a Pavla Žůrka je prvním souborným zpracováním dějin rajhradského hudebního kůru v 18. století a osobností, které vytvářely a ovlivňovaly podobu jeho tehdejšího hudebního repertoáru. Navazuje na monografii In conspectu angelorum psallam tibi autorů Pavla Žůrka, Lumíra Škvařila a Vladimíra Maňase, která mapuje hudební život Rajhradu a rajhradské hudební prameny od nejstarších dob až počátku 18. století a kterou vydala Moravská zemská knihovna roku 2014. Tyto muzikologické publikace tak tvoří součást výstupů širšího umělecko-historického a kulturně-historického výzkumu rajhradského kláštera jako kulturního fenoménu, který již více než deset let pokračuje v Moravské zemské knihovně.
Autoři postupně představují rajhradské ředitele kůru působící zde od roku 1725 do konce 18. století. Jejich hudební vkus vtiskl notové sbírce její dnešní podobu a právě oni byli hybnou silou místního hudebního života – pořizovali kompozice významných evropských skladatelů a inspirovali se moderními evropskými trendy, především z Vídně. Publikace přibližuje i skladby hudebníků, kteří v 18. století působili přímo v klášteře: Johanna Brixida, Johanna Furbeho, Matouše Benedikta Rutky a zvláště svitavského rodáka Maura Haberhauera. „V životě některých benediktinů, nejen Maura Haberhauera, hrála hudba zásadní roli. Do tohoto hudebněhistorického příběhu rajhradského kláštera jsme zasadili Haberhauerův osobní příběh, který sledujeme počínaje původem a rodinným zázemím ve Svitavách přes studium v Brně na jezuitském gymnáziu až po jeho hudební i vědecké a pedagogické aktivity po vstupu do rajhradského kláštera. Snad shledají čtenáři zajímavým právě toto propojení dějin instituce s osobními dějinami jednotlivců,“ přibližuje Irena Veselá.
Rajhradský klášter je vykreslen jako významné duchovní a intelektuální centrum Moravy doby osvícenství, který ale zápasil v nelehkém období tereziánských a josefinských reforem o další přežití. Protože se zrušení nakonec vyhnul, podařilo se uchovat i jeho hudební sbírku. Není sice kompletní, neboť tamní ředitelé kůru v 19. století některé starší skladby průběžně vyřazovali, nicméně se podařilo dochovat množství, které poskytuje ucelenou představu o hudbě zdejšího kůru v 18. století. Sbírka je dnes z větší části uložena v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, menší část hudebnin se nachází přímo ve sbírkách Benediktinského opatství v Rajhradě.
Představení publikace se zúčastní a průvodním slovem jej doplní muzikolog prof. Jiří Sehnal. Komentář připojí i lektor německé verze knihy dr. Andreas Wehrmeyer z Řezna a pan Oswald Haberhauer z Bochumi, který coby rodák z Radiměře u Svitav inspiroval vznik monografie o svém jmenovci a od roku 2009 finančně podporoval hudebněhistorický výzkum směřující k vytvoření této monografie. Kniha vyšla za podpory Sudetoněmeckého hudebního institutu v Řezně a Česko-německého fondu budoucnosti.
Kontaktní osoba: Mgr. Jana Lokajová, Jana.Lokajova@mzk.cz, tel.: 778 462 480