Přijďte se seznámit s bohatými dějinami rajhradského kláštera a s jeho sbírkami. Výstava se uskuteční v rámci projektu Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén.
Zveme vás na výstavu v prostorách Památníku písemnictví, kterou pořádáme ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Výstava k 200. výročí povýšení rajhradského kláštera na opatství.
25. dubna – 31. října
Areál benediktinského kláštera v Rajhradě
Výstava bude zahájena vernisáží ve středu 24. dubna v 18.00.
Vstupné a otevírací doba v rámci prohlídek Památníku písemnictví na Moravě.
V roce 1813 došlo k povýšení rajhradského kláštera na samostatné opatství. Bylo tím potvrzeno významné místo rajhradského preláta v moravské společnosti. Klášter ve svých činnostech po tomto roce navazoval na své dřívější aktivity především v oblasti věd a umění, v průběhu 19. století velká část z těchto aktivit došla svého vrcholu.
V oblasti vědeckých aktivit se dále rozvíjela historiografie a s ní spojené společenské a historické obory. Mezinárodního ohlasu dosáhli na tomto poli působnosti jednak Řehoř Volný a především Beda Dudík. Vedle budování knihovního fondu dochází také k rozvoji muzejních sbírek. Knihovna, ve které se do konce století podařilo nashromáždit na 100 000 svazků knih a časopisů, se od 80. let 19. století stává knihovnou veřejnou. Muzejní sbírky jsou doplňovány vlastní sběratelskou činností rajhradských benediktinů, ale také prostřednictvím nejrůznějších kontaktů s předními českými odborníky. K těm z nejznámějších, po nichž zůstala v klášterním muzeu stopa, je např. cestovatel Emil Holub.
Vedle studia se vědecká činnost posouvá i do oblasti vydavatelské. Začíná vycházet vědecká revue Studien und Mitteilungen aus dem Benediktiner - (und dem Zisterzienser-) Orden, Hlídka (literární), časopis Moravan atd. Další náplní nakladatelského plánu rajhradského vydavatelství jsou tituly literární či populárně naučné.
Vědecký a sběratelský ruch se za klášterními zdmi ozývá ještě počátkem 20. století, i když v tomto okamžiku je již potlačen ekonomickými problémy kláštera. K jeho utlumení dochází v průběhu obou světových válek, definitivní konec pak znamená rok 1950.
Rokem 1950 začíná jiná historie, již ne kláštera, ale pouze klášterních budov. Prostory kláštera jsou využívány Československou lidovou armádou jako sklad. Do 70. let zůstává mimo zábor armády pouze kostel a část kvadratury, především jižní křídlo, ve kterém se nalézá historická knihovna. Knihovna, která se v roce 1950 zásluhou Vladislava Dokoupila dostala do správy Státní vědecké (dnes Moravské zemské) knihovny v Brně, je v roce 1973 z důvodu narušené statiky odstěhována z Rajhradu. Knihy měly být vystěhovány jen na dobu nezbytnou k rekonstrukci dané části klášterních budov, vrátily se sem však až v roce 2004.
K obnově klášterního života došlo roku 1990 a od tohoto okamžiku probíhají dle finančních možností nejnutnější rekonstrukční a restaurátorské práce. V současné době jsou opraveny a využívány 3 ze 4 křídel kvadratury. Přízemí jižního křídla prelatury bylo slavnostně předáno Muzeum Brněnska - Památníku písemnictví na Moravě na podzim roku 2012 a návštěvníkům bude zpřístupněno na jaře roku 2013. Opravy klášterních budov však ještě dlouhou dobu neskončí.
Přihlašte se k našim akcím na Facebooku: