Osobnosti MZK

PhDr. Věra Bednářová

Litomyšl 15. 7. 1909 – Brno 20. 9. 2006

Na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala obor dějiny a zeměpis. V roce 1936 obhájila doktorát filozofie ze starověkých dějin. Z počátku učila na středních školách. V letech 1945-1964 pracovala v Univerzitní knihovně. Prošla různými pracovišti (jmenný a věcný popis, zpracování bibliografií a poskytování informací.
Od gymnaziálních let se zapojila do spolkového hnutí. Od roku 1928 byla členkou celostátního Etického hnutí čs. studentstva, později byla předsedkyní brněnské pobočky Mezinárodní ligy žen pro mír a svobodu. 

Soupis titulů V. Bednářové v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna

SEDLÁK, Jiří: Rozhovor s Věrou Bednářovou u příležitosti jejích 95. narozenin. Duha, 2004, roč. 18, č. 2, s. 10-11.
VLČKOVÁ, Iva: PhDr. Věře Bednářové k devadesátinám. Duha, 1999, roč. 13, č. 3, s. 14-16.
VLČKOVÁ, Iva: Životní jubileum PhDr. Věry Bednářové. VVM, 1994. roč. 46, č. 4, s. 374-375.
VLČKOVÁ, Iva: PhDr. Věře Bednářové k devadesátinám. VVM, 2000, roč. 52, č. 1 s. 87-88.
VLČKOVÁ, Iva: PhDr. Věra Bednářová zemřela. VVM. 2007, roč. 59, č. 1, s. 79-80.

JUDr. Vladislav Dokoupil

Prostějov 1. 5. 1918 – Brno 25. 3. 1992

Práva studoval v Bratislavě a dokončil v Brně. Od roku 1945 pracoval v Univerzitní knihovně v Brně až do roku 1989. Zasloužil se o vytvoření oddělení rukopisů a starých tisků. Přispěl k zachování a uspořádání fondů klášterních knihoven, které Univerzitní knihovna převzala v 50. letech do správy. Je autorem mnoha odborných prací z tohoto oboru.

Soupis titulů V. Dokoupila v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna

KUBÍČEK, Jaromír: K šedesátinám Vladislava Dokoupila. VVM, 1978, roč. 30, č. 2, s. 220-221.
KUBÍČEK,Jaromír: Ladislav Dokoupil 90. Duha, 2008, roč. 22, č.2, s. 12-13.
VÁLKA, Josef: Vladislav Dokoupil – knihovnické dílo. VVM, 1989. roč. 41, č.1, s. 111-112.

Mgr. Marie Huberová

Spišská Nová Ves 11. 12. 1937 -

Studium knihovnictví dokončila v roce 1964  na Univerzitě Karlově v Praze. Nejprve pracovala v Krajské lidové knihovně Jiřího Mahena, v letech 1977-1990 ve Státní vědecké knihovně v Brně. V obou institucích vedla metodická oddělení. V roce 1990-1995 se vrátila do Knihovny Jiřího Mahena, kde uspěla ve výběrovém řízení na funkci ředitelky.

Aktivně se zapojila do práce a propagace oborové organizace SKIP. V roce 2004 obdržela Cenu českých knihovníků.

Soupis titulů M. Huberové v katalogu MZK.

PhDr. Hertvík Jarník

Vídeň 12. 12. 1877 – Brno 9. 12. 1938

Ve Vídni vystudoval na univerzitě obor románská filologie, dále studoval ve Štrasburku a v Paříži. V Brně nastoupil do Moravské zemské knihovny v roce 1904. Jeho práce byla přerušena po dobu 1. světové války. Po jejím skončení se vrací na pracoviště a v letech 1919 - 1923 je ředitelem této instituce. Ve svém postavení se staral o prostorové a personální zajištění chodu knihovny a o řádné zpracování fondů. Z knihovny odchází v roce 1923 na Masarykovu univerzitu, kde je do roku 1938 profesorem románské filosofie. Odborné práce z tohoto oboru publikoval v odborných časopisech.

Soupis titulů H. Jarníka v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna

BERNÁT, L.: Dopisy Hertvíka Jarníka v korespondenci Jána Kvačaly. VVM, 2008. roč. 60, č. 3, s. 316-317.
JANÁK, Jan: Hertvík Jarník. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 248-251.

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc.

Lysice 5.1.1938

Knihovnictví vystudoval při zaměstnání na Univerzitě Karlově. Dalším studiem a přednášením na vysoké škole získal titul PhDr, SCs. a docenta. Do Univerzitní knihovny nastoupil na místo bibliografa a v roce 1972 se stal ředitelem této knihovny. V letech 1986-2010 byl ředitelem Moravské zemské knihovny. Podařilo se mu prosadit výstavbu nové budovy, která byla otevřena v roce 2001. Jako knihovník se nejvíc prosadil jako bibliograf, založil Sdružení knihoven ČR, organizoval odborné konference Knihovny současnosti. Významná je také zájmová činnost J. Kubíčka. Řadu let je členem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, od roku 2006 je předsedou této společnosti. Stále přispívá do odborných periodik a vydává nové tituly.

Soupis titulů J. Kubíčka v katalogu MZK.

K sedmdesátinám doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc.

CEMPÍRKOVÁ, Květoslava - KÁDNEROVÁ, Jiřina: Jaromír Kubíček – knihovník a bibliograf. Duha, 2008, roč. 22, č. 1, s. 12-13.
FIŠER, Zdeněk: Jaromír Kubíček – vlastivědný pracovník. Duha, 2008, roč. 22, č. 1, s. 11-12.
JANÁK, J.: Šedesát let PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc. VVM, 1998, roč. 50, č. 1, s. 89-91. 
KORDIOVSKÝ, E.: Jaromír Kubíček sedmdesátiletý. VVM, 2007, roč. 59, č. 4, s. 412.
NÁDVORNÍKOVÁ, Marie: Mnohostranná osobnost doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc. Duha, 2001, roč. 15, č. 2, s. 31-32.
NEKUDA, V.: 65 let ředitele Moravské zemské knihovny a místopředsedy Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc. VVM, 2003, roč. 55, č. 2, s. 213.
PAPÍRNÍK, Miloš. Ředitel a jeho nová knihovna. Duha, 2001, roč. 15, č. 2, s. 30-31.
SEDLÁK, Jiří: Jaromír Kubíček – z curriculum vitae. Duha, 2008, roč. 22, č. 1, s. 13. 

Eduard Lendl  

Vysoké Chvojno 14.3.1893 – Brno 20.2. 1976

V Praze na Karlově univerzitě vystudoval francouzštinu a češtinu. Po ukončení studií učil na gymnáziu, byl také vrchním školním radou.  Do Brna přišel v roce 1935 a po válce v roce 1948 začal pracovat na pozici knihovníka ve  Státní pedagogické knihovně v Brně. Ve volném čase byl Eduard Lendl výborným šachistou i šachovým funkcionářem, byl dlouholetým předsedou Brněnské šachové župy. Svůj zájem promítl i do knihovnické práce a tak v knihovně začal budovat fond šachové literatury. Knihy získával z pozůstalostí významných šachistů, ze zaniklých německých šachových klubů , ale také nákupem a pomocí darů. Fond šachové literatury je doplňován stále, má samostatnou lokaci PK-Š. V současnosti dosáhl počtu 5 350 knihovních jednotek. 26. dubna 2022 byl v prostorách MZK slavnostně otevřen Šachový koutek Eduarda Lendla. 

Soupis šachové lituratury v katalogu MZK.

BRÄUNER, Vilém: Šachová literatura. Bibliografie z fondu SPK 1960-72. Brno. 1972.
ULLRICHOVÁ, Jana: Šachová literatura ve fondu OPL SVK v Brně 1972-1981. Výuka šachu na školách. Výběrový soupis pro šachovou veřejnost, trenéry a učitele šachu. Brno, 1982.
HOLEK, František: Šachová literatura ve fondu Státní pedagogické knihovny v Brně. Brno 1993.

Prof. Doc. PhDr.  Jaroslav Marek, CSc.  

Nitra 27. 11. 1926 – Brno 18. 12. 2011

Na Masarykově univerzitě dokončil studium v oboru historie-čeština v roce 1950. Krátkou dobu učil na střední škole. V letech 1956-1972 působil v Historickém ústavu ČSAV. Tento ústav musel opustit a v roce 1972 přichází do Univerzitní knihovny. Zde pracoval nejprve jako bibliograf, v letech 1974-1987 jako vedoucí oddělení doplňování knihovního fondu. Do Akademie věd se vrací v důchodovém věku v roce 1990, přednáší na vysoké škole.
V odborných časopisech publikoval své práce z oboru.

Soupis titulů J. Marka v katalogu MZK.

Wikipedie / Slovník českých filosofů / Encyklopedie dějin města Brna

KUBÍČEK, Jaromír: Odešel profesor PhDr. Jaroslav Marek. VVM, 2011, roč. 64, č. 2, s. 190.

Ing. Heřman Mayerhöfer  

Kouřim 26. 4. 1892 – Bílovice nad Svitavou 10. 8. 1975

V Brně vystudoval vysokou školu obor stavební inženýrství. Již během studia pracoval v knihovně Vysoké školy technické a od roku 1921 byl pověřen její správou. Knihovnické práci se věnoval celý život. Snažil se o rozšiřování půjčovních služeb knihovny o služby dokumentační a informační, navazoval kontakty s průmyslem a výrobou. K lepší orientaci v kartotékách využíval systematické třídění MDT, položil základy bibliografie technické literatury. Své poznatky a zkušenosti publikoval v odborném tisku a při přednášení na vysokých školách.
H. Mayerhöfer usiloval o osamostatnění vysokoškolské knihovny. To se podařilo až v roce 1947. Knihovnu pak vedl do svého penzionování v roce 1956.

Soupis titulů H. Mayerhöfera v katalogu MZK.

KOUTNÍK, Bohuslav: Ing. Heřman Mayerhöfer rada knihovní a archivní služby. ČČK, 1942, roč. 21, s. 41-42.
POKORNÁ, Milada: Sto let od narození ing. Heřmana Mayerhöfera. Duha, 1992, roč. 6, č. 2, s. 15-16.
TRAUTMANN, Jaromír: Heřman Mayerhöfer. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 266-270.
TRAUTMANN, Jaromír: Ing. Heřman Mayerhöfer 80. Knihovnictví a bibliografie, 1972, roč. 1, s. 75-76.

PhDr. Miloš Papírník

Brno 28. 5. 1924 – Brno 25. 12. 2012

Do Univerzitní knihovny nastoupil v roce 1943. Po měsíci však byl nasazen do zbrojního průmyslu. Po ukončení války se do knihovny vrací. Prošel zde všemi úseky knihovnické práce. Na vysoké škole v Brně vystudoval sociologii. Od roku 1953 byl ředitelem Univerzitní knihovny až do roku 1970, kdy neprošel prověrkami a byl z funkce odvolán. Po odchodu z knihovny pracoval v letech 1970 – 1990 v Technickém ústředí knihoven, které získalo prostory na zámku ve Slavkově u Brna. Ústředí zajišťovalo pomůcky, tiskopisy pro knihovny, později i potřebný nábytek.
M. Papírník se zajímal o spolkový život knihovníků. Byl u zrodu SKIPu, přednášel na Střední knihovnické škole v Brně bibliografii. Přispíval do odborných periodik. Celý život pracoval v knihovně a pro knihovny. 

Soupis titulů M. Papírníka v katalogu MZK.

Knihovník Miloš Papírník

Miloš Papírník – Cena českých knihovníků

KUBÍČEK, Jaromír: Pan ředitel PhDr. Miloš Papírník. Dostupné z: http://www.duha.mzk.cz/clanky/pan-reditel-phdr-milos-papirnik
KUBÍČEK, Jaromír: K pětasedmdesátinám Miloše Papírníka. Duha, 2009, roč. 23, č. 3, s. 8-9.

František Plachý

Sušice u Uherského Hradiště 22. 11. 1892 – Brno 30. 11. 1972

V roce 1931 ukončila studia na Škole vysokých studií pedagogických v Brně. Do konce 2. světové války pracoval jako učitel nebo školní inspektor. V roce 1946 se ujal vedení Ústřední pedagogické knihovny v Brně. Zasloužil se o postátnění této knihovny, která byla dříve knihovnou spolkovou. F. Plachý rozvíjel spolupráci pedagogických knihoven v Praze a Bratislavě. Publikoval v odborném knihovnickém tisku.

Soupis titulů M. Papírníka v katalogu MZK.

SÝKORA, Jiří: František Plachý. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 271-275.
SÝKORA, Jiří: Malé zamyšlení nad vzornou prací ředitele knihovny. Knihovnictví a bibliografie, 1972, roč. 1, č. 6 s. 114-115.

JUDr. Karel Randé  

Písek 22. 6. 1880 – Brno 17. 6. 1942

V Praze na Karlově univerzitě vystudoval práva. Po ukončení studia v roce 1909 nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze, kde zpracovával především staré tisky. Do Brna přichází v roce 1935 na místo ředitele Zemské a univerzitní knihovny. V této funkci setrval do roku 1942. Pod jeho vedením rozšířila knihovna své prostory, zahájil budování čtenářských katalogů, které byly umístěny v půjčovně, začal budovat revizní katalogy podle formátového stavění fondu. Měl velkou zásluhu na pravidelném vydávání Bibliografického katalogu, který podchycoval českou produkci.

Encyklopedie dějin města Brna

KUBÍČEK, Jaromír: Karel Randé. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 263-265.

Mirko Riedl  

Brno 19. 6. 1920 – Brno 17. 10. 2013

V Praze na Karlově univerzitě vystudoval knihovnictví. Dráhu knihovníka začal v roce 1948 ve Studijní knihovně v Liberci. V letech 1949-1958 byl ředitelem Státní studijní knihovny Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích. Z politických důvodů musel toto místo opustit. Do roku 1961 pracoval jako dělník. Ke knihovnictví se vrací opět v Českých Budějovicích. V roce 1967 přichází zpět do Brna a nastupuje do Univerzitní knihovny do věcného popisu, kde pracoval do svého penzionování v roce 1985.
Riedl získal významné postavení také zájmovou činnosti – turistika (byl dlouholetým členem Klubu českých turistů, kde pracoval jako značkař) – sběratelství (byl uznávaným znalcem a sběratelem exlibris, drobné grafiky a plakátů). 

Soupis titulů M. Riedla v katalogu MZK.

VRBOVÁ, Eliška: Významné životní jubileum Mirko Riedla. Dostupné z: http://www.duha.mzk.cz/clanky/vyznamne-zivotni-jubileum-mirko-riedla
SEDLÁK, Jiří: Jubileum Mirko Riedla. Duha, 1995, roč. 9, č. 2, s. 16.
VLACHOVÁ, Ludmila: Mirko Riedl osmdesátiletý. Duha, 2000, roč. 14, č. 2, s. 14-16.

Doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.   

Brno 16. 4. 1924 – Brno 12. 12. 2013

Vystudoval Masarykovu univerzitu, obor filosofie-čeština. Souběžně se studiem pracoval v Psychologickém ústavu a také učil na střední škole. V letech 1951-1969 učil na Vojenské technické akademii v Brně. Pro svoji angažovanost byl z této školy v roce 1969 vyloučen. V témže roce nastoupil do Státní pedagogické knihovny a zde pracoval do roku 1986 na úseku věcného popisu.

Soupis titulů J. Sedláka v katalogu MZK.

JANÁK, Dušan: Za knihovníkem doc. PhDr. Jiřím Sedlákem, CSc. Duha, 2014, roč. 28, č. 1. Dostupný z www: http://duha.mzk.cz/clanky/za knihovnikem-doc-phdr-jirim-sedlakem-csc
ŠPANIEL, Blahoslav: Jiří Sedlák – knihovník. Duha, 1999, roč. 13, č. 2, s. 14-16.

Dr. Phil. Wilhelm Schram 

Opava 24. 4. 1850 – Brno 12. 12. 1925

V Brně vystudoval střední školu, vysokou pak ve Vídni. Od roku 1895 se stal knihovníkem Františkova muzea v Brně. V r. 1908 mu byl udělen titul ředitele Zemské knihovny moravské. V této funkci setrval do r. 1919.

Soupis titulů W. Schrama v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna

JANÁK, Jan: Wilhelm Schram. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 242-245.

PhDr. Jaroslav Sutnar  

Praha 24. 6. 1873 – Brno 24. 7. 1947

Vysokou školu vystudoval ve Vídni a zde začal pracovat jako knihovník v Univerzitní knihovně. Do Brna přichází v roce 1922 do funkce ředitele Zemské a univerzitní knihovny, v níž setrval do roku 1935. Usiloval o realizaci výstavby budovy pro knihovnu. V důsledku hospodářské krize však k ní nedošlo.
J. Sutnar překládal z němčiny i do němčiny (hlavně díla českých klasiků), publikoval v českých a německých časopisech. 

Soupis titulů J. Sutnara v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna

VLAŠÍN, Štěpán: Jaroslav Sutnar. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 252-255.

PhDr. Vladimír Telec

Bratislava 24. 6. 1928 – Brno 2. 5. 1994

V Brně vystudoval vysokou školu, na filozofické fakultě obor hudební věda a národopis, později ještě na JAMU obor řízení sboru. V Univerzitní knihovně pracoval v hudebním oddělení v letech 1955 – 1975, v letech 1961-1975 byl jeho vedoucím. Je autorem mnoha odborných prací z hudebního oboru.

Soupis titulů V. Telce v katalogu MZK.

Moriz Wilhelm Trapp

Vodňany 24. 1. 1825 – Brno 27. 5. 1895

V Praze vystudoval vysokou školu, na filozofické fakultě historii a starověk. V letech 1859-1895 pracoval většinou ve funkci kustoda ve Františkově muzeu v Brně. V odborné činnosti se zabýval především archeologií, byl uznávaným znalcem Moravy ale také kreslířem i pedagogem. Své práce publikoval v českých i německých periodikách. V roce 1882 vydal základní informační publikaci o Františkově muzeu, kde byla uvedena historie jeho knihovny.

Soupis titulů M. W. Trappa v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna / abART

GLOSER, J.: Příspěvek k životním mezníkům Mořice Viléma Trappa (1825-1895). VVM, 2008, roč. 60, č. 2, s. 135-155.
JANÁK, Jan: Moriz Wilhelm Trapp. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 239-241.

Jaromír Trautmann

Brno 4. 2. 1921 – Brno 10. 6. 1985

Do Univerzitní knihovny nastoupil v roce 1941 jako dobrovolný pracovník. Staral se o evidenci přírůstků, pomáhal v informačních službách. Od září 1945 získal místo v obnovené knihovně Vysokého učení technického v Brně. Z vysokoškolské knihovny se stala v roce 1947 samostatná Státní technická knihovna, která sloužila vysoké škole i veřejnosti. J. Trautmann vystudoval při zaměstnání na Univerzitě Karlově v roce 1959 odbor knihovnictví-technologie. V knihovně pracoval J. Trautmann na úseku jmenné katalogizace, zajímal o katalogizaci speciálních dokumentů. V roce 1958 se stala Státní technická knihovna součástí Státní vědecké knihovny v Brně. J. Trautmann vedl Státní technickou knihovnu do roku 1969, v letech 1972 - 1981 byl ředitelem celé Státní vědecké knihovny.
Jako knihovník se podílel na tvorbě pravidel jmenného popisu, pravidel popisu speciálních dokumentů, oblasti aktualizace fondů. Spolupracoval s katedrami knihovnictví v Praze a v Bratislavě, přispíval do odborného tisku.

Soupis titulů J. Trautmanna v katalogu MZK.

KUBÍČEK, Jaromír: K nedožitým devadesátinám Jaromíra Trautmanna. Dostupné z: http://www.duha.mzk.cz/clanky/k-nedozitym-devadesatinam-jaromira-trautmanna
KUBÍČEK, Jaromír: Šedesátiletý Jaromír Trautmann čtyřicet let knihovníkem. Knihovnictví a bibliografie, 1981, č.1, s. 10-12.

Jaromíra Trojanová

Třebíč 9. 4. 1927 – Brno 3. 8. 2003

Vysokou školu vystudovala v Brně, obor hudební výchova a dějepis. V Univerzitní knihovně pracovala v letech 1961–1984 v hudebním oddělení, kde zajišťovala především jmenný popis hudebnin, knih o hudbě, později zpracovávala odborné bibliografie. V knihovně vypomáhala ještě v důchodovém věku v letech 1999-2001.
V prostorách klášterní knihovny augustiniánů na Starém Brně připravila postupně tři výstavy s hudební tématikou.
K velkým koníčkům J. Trojanové patřila výroba a sestavování „třebíčských betlémů“.

Soupis titulů J. Trojanové v katalogu MZK.

PhDr. Bedřich Václavek

Čáslavice u Třebíče 10. 1. 1897 – Osvětim 5. 3. 1943 

V Praze na Karlově univerzitě vystudoval obor čeština-němčina, v Berlíně pak divadelní a literární vědu. B. Václavek byl přední kritik, estetik, psal knihy, přispíval do odborného i denního tisku. V Univerzitní knihovně pracoval v letech 1925-1933, potom byl za levicovou činnost z trestu přeložen do Olomouce. V Univerzitní knihovně pracoval v popisu knih, zaváděl heslový katalog, doplňoval grafickou sbírku.

Soupis titulů B. Václavka v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna / Slovník českých filosofů

Bedřich Václavek spolutvůrce pokrokové kulturní politiky. Brno 1977.
HEK, Jiří: Bedřich Václavek 1897-1997. Duha, 1997, roč. 11, č. 1, s. 11-12.
KŘUPKA, Stanislav: Za Bedřichem Václavkem. Knihovna, 1945, roč. 1. s. 65-67.
SOMMEROVÁ, Dagmar: Kulturněpolitická a knihovnická činnost Bedřicha Václavka. In: Knihovna. sv. 4. Praha 1962, s. 38-61.
TRAUTMANN, Rajmund: Bedřich Václavek knihovník. In: Index. Brno 1957, s. 7-9.
VLAŠÍN, Štěpán: Bedřich Václavek. In: Státní vědecká knihovna 1808-1883-1958-1983. Brno 1983, s. 256-262.

PhDr. Iva Vlčková

Zborovice 31. 1. 1935 – Brno 26. 1. 2012 

Knihovnictví a češtinu vystudovala na Karlově univerzitě v Praze v roce 1958. Po ukončení studia nastoupila do Univerzitní knihovny v Brně. Zde pracovala nejprve na úseku věcné katalogizace, později v oddělení periodik. V letech 1978-1991 vedla oddělení periodik, poté odešla do důchodu. Podílela se na vzdělávání knihovníků v kurzech pořádaných knihovnou, přednášela také na Střední knihovnické škole v Brně.

Zajímavá byla její zájmová činnost. Pracovala na kronice rodu Butulů, z něhož pocházela a editovala pohádky svého otce M. Butuly.

Soupis titulů I. Vlčkové v katalogu MZK.

Slovník českých knihovníků

BALCÁREK, P.: Rod Butulů a vydávání pohádek. VVM, 2001, roč. 53, č. 2, s. 196-197.
BALCÁREK, P.: K jubileu dr. Ivy Vlčkové-Butulové. VVM, 2005, roč. 57 č. 4, s. 407.
KUBÍČEK, Jaromír: PhDr. Iva Vlčková jubilantkou. Duha, 2010, roč. 24, č. 3-4, str. 46-47. Dostupné z: http://www.duha.mzk.cz/clanky/phdr-iva-vlckova-jubilantkou
SKUTIL, J.: K životnímu jubileu dr. Ivy Vlčkové. VVM, 1995, roč. 47, č. 2, s. 200.

PhDr. Jaroslav Vobr

Praha 25. 5. 1939 – Brno 29. 5. 2013 

Do Univerzitní knihovny nastoupil v roce 1965. V témže roce zahájil dálkové studium knihovnictví v Praze na Karlově univerzitě. V roce 1970 studia ukončil a v roce 1971 složil rigorózní zkoušky. Po ukončení studia byl přeřazen do oddělení bibliografie a později do oddělení rukopisů a starých tisků. Projevoval zájem o knihovědu a při zpracování starých tisků a fondů klášterních knihoven spolupracoval s V. Dokoupilem. Postupně se vypracoval v jednoho největších znalců tisků 16. století. Katalogizaci starých tisků se věnoval celý profesní život.

Soupis titulů J. Vobra v katalogu MZK.

JELÍNKOVÁ, Věra: Za PhDr. Jaroslavem Vobrem (1939 – 2013). Dostupné z: http://www.ikaros.cz/ejournal/authors/show/1/_/1955
KUBÍČEK, Jaromír: Jaroslav Vobr 70. Duha, 2009, roč. 23, č. 2, s. 17-18. 

Prof. Zdeněk Zouhar

Kotvrdovice 8. 2. 1927 – Brno 18. 11. 2011

Postupně vystudoval tři vysoké školy (pedagogickou a filozofickou fakultu Univerzity Jana E. Purkyně a JAMU. V Univerzitní knihovně pracoval v letech 1953 – 1961 jako vedoucí hudebního oddělení. Doplňoval a zpracovával hudební fond, vypracovával bibliografie. Zasloužil se o pořádání koncertů a hudebních pořadů ve studovně knihovny, kterými propagoval zejména české autory (zejména B. Martinů). Z knihovny odešel na místo redaktora v Československém rozhlasu. Učil na konzervatoři, přednášel na vysokých školách v Brně a Banské Bystrici. Z. Zouhar byl uznávaný skladatel, pedagog, muzikolog a sbormistr.

Soupis titulů Z. Zouhara v katalogu MZK.

Encyklopedie dějin města Brna / Wikipedie / Český hudební slovník osob a institucí