Výkonná rada UNESCO schválila na svém 216. zasedání dne 18. května 2023 zápis celkem 64 nominací dokumentárního dědictví do Mezinárodního registru Paměť světa. Česká republika do prestižního seznamu zapsala Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku.
Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva. Ustavil Mezinárodní registr Paměť světa pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem, ve kterém má Česká republika zapsaných osm položek. K nim nyní přibyl Archiv Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka.
Mollova mapová sbírka představuje ojedinělý a výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států: Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemí, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldávie, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů z oblasti České republiky, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Itálie a Bosny je rukopisných, jedná se tedy o unikátní vyobrazení daných území.
Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí (zejména Uher) představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně. Sbírka je kompletně zdigitalizována a je přístupná na webu https://www.mapy.mzk.cz/.
V prestižním světovém registru „Paměť světa“ obsahujícím nejvzácnější dokumenty bylo doposud za Českou republiku zapsáno pouze šest sbírek dokumentů, poslední v roce 2017.
