Osobnost Ludvíka Kundery, otce spisovatele Milana Kundery, náležela mezi stálice brněnského hudebního a pedagogického prostředí. Kundera vynikl jako klavírista, jehož doménou byla tvorba současných českých skladatelů. Spolu s Václavem Kaprálem vytvořil klavírní duo, jež se stalo průkopníkem tohoto seskupení. V meziválečném období pedagogicky působil na brněnské konzervatoři, od druhé poloviny čtyřicátých let vyučoval na JAMU, kde rovněž zastával funkci jejího prvního rektora. Své muzikologické vzdělání zúročil v četných publikacích, studiích i přednáškách, v nichž se zaměřoval především na Leoše Janáčka a skladatele, s nimiž spolupracoval na konzervatoři.

Výstava přináší výběr z divadelních inscenací režiséra Iva Krobota, které mohly oči brněnských diváků vidět od roku 1977 do současnosti. Originální plakáty, programy, fotografie, scénáře, režijní poznámky.

Výstava přibližuje život a práci Radky Vernerové – ženy, která změnila podobu péče o nevyléčitelně nemocné děti v Česku. Jako zakladatelka a ředitelka Domu pro Julii, prvního dětského hospice u nás, spojila profesní odbornost s hlubokou lidskostí, odvahou a vytrvalostí.

Poznejte její osobní cestu, vznik jedinečné instituce i každodenní realitu paliativní péče, která přináší důstojnost, podporu a blízkost tam, kde jsou nejvíce potřeba. 

Výstava přibližuje život a práci Radky Vernerové – ženy, která změnila podobu péče o nevyléčitelně nemocné děti v Česku. Jako zakladatelka a ředitelka Domu pro Julii, prvního dětského hospice u nás, spojila profesní odbornost s hlubokou lidskostí, odvahou a vytrvalostí.

Poznejte její osobní cestu, vznik jedinečné instituce i každodenní realitu paliativní péče, která přináší důstojnost, podporu a blízkost tam, kde jsou nejvíce potřeba. 

Projekt o Ivanu Blatném vzniká v rámci cyklu Oči Brna, který představuje významné osobnosti města prostřednictvím historických pramenů a archivních materiálů. Tentokrát se však koncepce odklání od obvyklého veristického přístupu – namísto lineárního vyprávění životního příběhu básníka se zaměřuje na volnou a spekulativní práci s dochovanými dokumenty.

Expozice se tak stává prostorem, kde se prolínají poezie, fragmenty paměti a současná imaginace. Blatného osud, poznamenaný exilovou zkušeností, křehkostí duševního zdraví a neustálým modelováním jazyka, zde rezonuje s aktuálními otázkami identity, sounáležitosti a kulturní paměti v dnešní (brněnské) společnosti. Výstava probíhá souběžně s kurátorsko-uměleckým projektem Malé, naprosto tiché změny, se kterým vstupuje do dialogu.

Výstava z cyklu Moravské zemské knihovny Oči Brna se věnuje významnému českému varhaníkovi, organologovi a pedagogovi Josefu Černockému (1915–1970). Černocký náležel k proslulým reprezentantům varhanního umění doma i v evropském kontextu. Byl též vyhledávaným pedagogem – na brněnské konzervatoři a JAMU vychoval řadu vynikajících varhaníků.Jako organolog se podílel na projektech nových varhan, jejich údržbě, případně rekonstrukci v Brně a dalších moravských lokalitách.

Výstava přinese unikátní dosud nepublikované materiály z archivu Drahomíry Horákové Černocké, dcery Josefa Černockého. Mezi nimi se nachází též Černockého dosud nevydaný spis o varhanách s originálními obrazovými přílohami.

V dalším pokračování oblíbeného cyklu Oči Brna představujeme cestovatele, horolezce, fotografa a spisovatale Rudolfa Švaříčka.

S účastníkem mnoha náročných expedic do oblastí izolovaných etnik v Indonésii, v oblasti Himaláje či na ostrově Nová Guinea se můžete seznámit nejen prostřednictvím fotografií a knih, ale především díky unikátním předmětům, které si ze svých cest přivezl.