V dalším pokračování oblíbeného cyklu Oči Brna představujeme cestovatele, horolezce, fotografa a spisovatale Rudolfa Švaříčka.

S účastníkem mnoha náročných expedic do oblastí izolovaných etnik v Indonésii, v oblasti Himaláje či na ostrově Nová Guinea se můžete seznámit nejen prostřednictvím fotografií a knih, ale především díky unikátním předmětům, které si ze svých cest přivezl. 

Výstava z cyklu Moravské zemské knihovny Oči Brna se věnuje významnému českému varhaníkovi, organologovi a pedagogovi Josefu Černockému (1915–1970). Černocký náležel k proslulým reprezentantům varhanního umění doma i v evropském kontextu. Byl též vyhledávaným pedagogem – na brněnské konzervatoři a JAMU vychoval řadu vynikajících varhaníků.Jako organolog se podílel na projektech nových varhan, jejich údržbě, případně rekonstrukci v Brně a dalších moravských lokalitách.

Výstava přinese unikátní dosud nepublikované materiály z archivu Drahomíry Horákové Černocké, dcery Josefa Černockého. Mezi nimi se nachází též Černockého dosud nevydaný spis o varhanách s originálními obrazovými přílohami.

Projekt o Ivanu Blatném vzniká v rámci cyklu Oči Brna, který představuje významné osobnosti města prostřednictvím historických pramenů a archivních materiálů. Tentokrát se však koncepce odklání od obvyklého veristického přístupu – namísto lineárního vyprávění životního příběhu básníka se zaměřuje na volnou a spekulativní práci s dochovanými dokumenty.

Expozice se tak stává prostorem, kde se prolínají poezie, fragmenty paměti a současná imaginace. Blatného osud, poznamenaný exilovou zkušeností, křehkostí duševního zdraví a neustálým modelováním jazyka, zde rezonuje s aktuálními otázkami identity, sounáležitosti a kulturní paměti v dnešní (brněnské) společnosti. Výstava probíhá souběžně s kurátorsko-uměleckým projektem Malé, naprosto tiché změny, se kterým vstupuje do dialogu.

Výstava přibližuje život a práci Radky Vernerové – ženy, která změnila podobu péče o nevyléčitelně nemocné děti v Česku. Jako zakladatelka a ředitelka Domu pro Julii, prvního dětského hospice u nás, spojila profesní odbornost s hlubokou lidskostí, odvahou a vytrvalostí.

Poznejte její osobní cestu, vznik jedinečné instituce i každodenní realitu paliativní péče, která přináší důstojnost, podporu a blízkost tam, kde jsou nejvíce potřeba. 

Výstava přibližuje život a práci Radky Vernerové – ženy, která změnila podobu péče o nevyléčitelně nemocné děti v Česku. Jako zakladatelka a ředitelka Domu pro Julii, prvního dětského hospice u nás, spojila profesní odbornost s hlubokou lidskostí, odvahou a vytrvalostí.

Poznejte její osobní cestu, vznik jedinečné instituce i každodenní realitu paliativní péče, která přináší důstojnost, podporu a blízkost tam, kde jsou nejvíce potřeba. 

Výstava přináší výběr z divadelních inscenací režiséra Iva Krobota, které mohly oči brněnských diváků vidět od roku 1977 do současnosti. Originální plakáty, programy, fotografie, scénáře, režijní poznámky.

Osobnost Ludvíka Kundery, otce spisovatele Milana Kundery, náležela mezi stálice brněnského hudebního a pedagogického prostředí. Kundera vynikl jako klavírista, jehož doménou byla tvorba současných českých skladatelů. Spolu s Václavem Kaprálem vytvořil klavírní duo, jež se stalo průkopníkem tohoto seskupení. V meziválečném období pedagogicky působil na brněnské konzervatoři, od druhé poloviny čtyřicátých let vyučoval na JAMU, kde rovněž zastával funkci jejího prvního rektora. Své muzikologické vzdělání zúročil v četných publikacích, studiích i přednáškách, v nichž se zaměřoval především na Leoše Janáčka a skladatele, s nimiž spolupracoval na konzervatoři.