Historie knihovny

1808

v rámci Hospodářské společnosti (Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), jejímiž představiteli byli hrabě Jan Křtitel Mitrovský a starohrabě Hugo František Salm, byla vytvářena knihovna zaměřená na zemědělství a přírodní vědy. Již v roce 1815 se společnost rozhodla působit prakticky a vytvářet užitečné sbírky pro veřejné využití v hospodářství.

1836

kustodem knihovny se stal Albín Heinrich, dosavadní správce veřejné knihovny J. L. Šeršníka v Opavě, za jeho vedení byl zpracován první lístkový jmenný katalog, v roce 1863 měla knihovna již tři katalogy, a to pro obory přírodovědecký, dějepisný a ekonomicko-technický.

1853

knihovna rostla především z darů; od tohoto roku daroval knihovně přítel českého jazyka hrabě Bedřich Sylva Tarouca tisíce knih.

1864

nástupcem A. Heinricha se stal Moriz Wilhelm Trapp, pod jehož vedením se knihovna znamenitě rozrostla, od tohoto roku vydává tiskem katalog knihovny: Catalog der Bibliothek des Franzens-Muzeums... (vyšlo k němu ještě osm dodatků až do roku 1896).

1883

na návrh představitele historicko-statistické sekce Hospodářské společnosti Christiana d'Elverta rozhodl zemský sněm o pravidelné roční subvenci za předpokladu zpřístupnění knihovny veřejnosti, to se stalo 11. prosince 1883.

1899

knihovna se stala samostatnou institucí pod názvem Zemská knihovna moravská pod vedením Wilhelma Schrama.

1900

při České vysoké škole technické vzniká knihovna

1907

byla dokončena stavba zemského domu II na nynějším Žerotínově náměstí, kde se dostalo knihovně na tehdejší dobu velmi dobrého umístění (získala půjčovnu, čítárnu pro sedmdesát návštěvníků, výstavní sál a sklady).

1921

spojením knihoven brněnských učitelských organizací vznikla Pedagogická knihovna

1923

knihovna přešla od země do státní správy, když bylo rozhodnuto, aby plnila také funkci univerzitní knihovny pro nově vzniklou Masarykovu univerzitu.

1928

na Výstavě soudobé kultury vyslovila brněnská inteligence požadavek výstavby budovy pro knihovnu, v březnu 1931 stavební komise vybrala projekt architekta Bohuslava Fuchse; prosadit výstavbu knihovny se však nepodařilo.

1934

Pedagogická knihovna byla umístěna na Solniční ulici a přejmenována na Ústřední pedagogická knihovna

1935

nově přijatým zákonem o povinném výtisku publikací byl zemský výtisk přiznán brněnské knihovně, vyhláškou z roku 1947 byl rozšířen na publikace z celého státu.

1936

Zemská a univerzitní knihovna se rozšířila i do sousední budovy zemského domu III (Kounicova ulice 1).

1945

knihovna České vysoké školy technické se osamostatnila a přejmenovala se na Státní technickou knihovnu

1949

součástí knihovny se stala knihařská a konzervační dílna pro vazby a restaurování knih.

1958

byla zřízena Státní vědecká knihovna, jejímiž složkami se stala Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna; tyto knihovny působily vůči veřejnosti samostatně, spojením měly společnou správu a technický servis.

1976

v novém statutu byla knihovně uložena metodická gesce, když vůči ostatním knihovnám kraje se stala koordinačním střediskem vědecko-metodické práce.

1991

společně s Národní knihovnou ČR, Slovenskou národní knihovnou v Martině a Univerzitní knihovnou v Bratislavě jsme utvořili CASLIN (Czech a Slovak Library Information Network), vybrali a postupně zaváděli shodný automatizovaný systém pro knihovnické procesy Aleph 300.

1993

3. listopadu byl přijat statut knihovny, v němž zřizovatel Ministerstvo kultury ČR potvrdilo změnu názvu na Moravskou zemskou knihovnu a stanovilo její funkce.

1994

1. července bylo podepsáno společné prohlášení primátora města Brna, šesti rektorů vysokých škol a ředitele Moravské zemské knihovny o potřebě výstavby vědecké knihovny pro město Brno. Knihovna s pomocí sponzorských příspěvků vypsala veřejnou soutěž na výstavbu, které se zúčastnilo 32 architektonických kanceláří, vítězem se stala firma ONEX Praha.

1995

vyšla publikace Vědecká knihovna pro město Brno. 1995–1998. Brno, 1995.

1998

16. října proběhla slavnost položení základního kamene novostavby knihovny za účasti ministra kultury a představitelů města a akademické obce. Generálním dodavatelem stavby se stala a. s. Unistav, která slíbila dokončit stavbu do ledna 2001.

vyšla publikace Knihovna pro XXI. století. 1998–2001. Brno, 1998.

2000

k 30. červnu byla zastavena činnost Pedagogické knihovny a Technické knihovny, jejichž knihovní fondy byly přestěhovány do novostavby. K 15. září byly otevřeny Hudební knihovna, Německá knihovna a Rakouská knihovna v rekonstruovaných prostorách na Solniční ulici.

2001

novostavba Moravské zemské knihovny byla slavnostně předána a pro veřejnost otevřena dne 2. dubna 2001.

17. září knihovna přechází na novou verzi knihovního informačního systému Aleph 500.

2002

18. října 2002 byla slavnostně otevřena v nově upravených prostorách na Solniční 12 Anglická knihovna, která vznikla převzetím knihovny Britské rady v Brně.

2005

20. června 2005 je slavnostně zahájen provoz Americké knihovny, která pod hlavičkou Info USA Brno vznikla díky daru ambasády USA.

2009

MZK je výzkumnou organizací.