Knihovny Otokara Březiny a Josefa Floriana ve fondu Moravské zemské knihovny

Moravská zemská knihovna má ve svém fondu více než 4 miliony publikací. Vedle běžného fondu jej tvoří i fondy speciální, kterými jsou často tematicky významné knižní celky. Významné postavení mezi nimi zastávají osobní knihovny předních českých spisovatelů či jiných činitelů z oblasti knižní kultury. Z těchto celků můžeme vyzvednout osobní knihovny (či jejich části) Otokara Březiny (1868–1929), Josefa Floriana (1873–1941) a Jakuba Demla (1878–1961). Prvním dvěma z těchto fondů jsou v letošním roce věnovány dvě samostatné výstavy v Moravské zemské knihovně.

Knihovna Otokara Březiny

Knihovna Otokara Březiny se stala součástí fondu tehdejší Univerzitní knihovny, předchůdkyně Moravské zemské knihovny, po básníkově smrti v roce 1930, a to na základě Březinovy závěti. Sbírka byla po jeho smrti rozdělena na dvě části, přičemž druhá část byla uložena na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích a měla sloužit žákům i profesorům pro další vzdělávání. K znovuspojení knihovny došlo na počátku 70. let, kdy tehdejší ředitel Miloš Papírník zjistil, že druhá část knihovny je uložena ve skladu v Třebíči a nemá v dané době majitele. Od počátku 70. let jsou tedy obě části knihovny k dispozici čtenářům a badatelům v Brně.

Knihovna Otokara Březiny sestává z více než 3 000 titulů v téměř 4 500 svazků a byla v básníkově bytě původně uložena v 9 regálových skříních v chodbě a pracovně básníkova bytu. O budování své knihovny od 80. let 19. století se básník často zmiňoval ve své korespondenci s bývalými spolužáky a přáteli. Složení knihovny odpovídá postupně se proměňujícím básníkovým zájmům, v jejím fondu nalezneme knihy ve více než deseti cizích jazycích i v překladech do češtiny. Fond knihovny můžeme rozdělit do pěti celků. První skupinu tvoří původní česká beletrie, od níž nalezneme v knihovně přes 600 titulů. Několik set z nich je přitom opatřeno osobním věnováním básníkovi. Nejzajímavější dedikace přitom pocházejí především od jeho přátel Jakuba Demla a Josefa Floriana. Více než 1 000 tituly je zastoupena v knihovně krásná literatura zahraniční, v níž nejvíce titulů pochází z anglické, francouzské a německojazyčné literatury. Druhou pomyslnou polovinu fondu (téměř 1 800 titulů) tvoří v knihovně naučná literatura, v níž jsou zastoupeny knihy z oblasti dějin národních literatur, historie, filozofie, psychologie, nejrůznějších přírodních věd či mystiky a esoteriky. Podobné tematické zastoupení nalezneme i v případě periodik, jichž nalezneme v knihovně více než 100 titulů. Zastoupeny jsou přitom různě: od několika dílčích čísel až po celé kompletní ročníky. Poslední skupinu knih představují ve sbírce bibliofilie, tedy krásné knihy, které byly v českých zemích vydávány od poloviny 90. let 19. století. Velká část těchto knih pochází z Knihovny Moderní revue, je spojena s vydavatelskou činností Josefa Floriana či Josefa Portmana, případně se jedná o nová vydání Březinových vlastních sbírek, které ilustracemi vyzdobili přední čeští výtvarní umělci, jako byli František Bílek, Jan Konůpek či František Kobliha.

Těmto tematickým celkům odpovídá i výstava Knihovna Otokara Březiny (20. 10. – 22. 12. 2023), která se uskuteční v Galerii Moravské zemské knihovny.

Josef Florian ve fondu Moravské zemské knihovny

V roce 2023 si připomínáme 150. výročí narození významného staroříšského vydavatele a překladatele katolické literatury Josefa Floriana (1873–1941), s jehož jménem jsou neodmyslitelně spjaté mimořádně graficky zpracované tisky (například z edičních řad Studium nebo Dobré dílo), jež jsou dodnes obdivované a vyhledávané bibliofily, odborníky a zájemci o katolickou literaturu. V letech 2002 a 2003 se část Florianovy výjimečné a původně rozsáhlé knihovny stala součástí fondu MZK. Cílem výstavy je představit obsah zakoupené knihovny a poukázat na jedinečný vztah Josefa Floriana ke knihám a na nenahraditelnou roli knih v lidském životě. Pro Floriana byly knihy zdrojem vědomostí a knihovna tou skutečnou univerzitou. Tuto myšlenku po celý život vštěpoval svým potomkům, spolupracovníkům i častým návštěvníkům jeho domu a knihovny ve Staré Říši.

Zakoupené knihy byly v Moravské zemské knihovně uloženy pod nově zřízenou sbírku označenou Florianova knihovna (lokace FLO), do níž se z běžného fondu přiřadily spisy vydané ve Staré Říši. V současné době obsahuje tato sbírka přes 700 knihovních jednotek, přičemž z osobní Florianovy knihovny pochází 417 knih v 540 svazcích. Pro torzo staroříšské knihovny se taktéž používá označení francouzská knihovna Josefa Floriana, poněvadž mezi tituly z 85 % převažuje francouzsky psaná literatura vydaná v 19. a v první polovině 20. století. Knihy lze rozdělit do několika tematických oblastí: francouzská beletrie, lingvistické, filozofické, vlastivědné, historické, kunsthistorické a teologické spisy. Nejrozsáhlejší, nejucelenější a tím nejhodnotnější část knihovny Josefa Floriana, která se dostala do fondu Moravské zemské knihovny, je spjatá s francouzským katolickým spisovatelem Léonem Bloyem, jehož dílo přivedlo Floriana na cestu překladatele a vydavatele. Patří mezi ně Bloyovy literární spisy, přičemž jedenáct z nich obsahuje autorovy osobité francouzsko-latinské dedikace adresované Florianovi, a doprovodné literárněhistorické a biografické studie a edice korespondence.

Do doprovodného katalogu dále odbornými texty přispěli francouzský bohemista Xavier Galmiche, literární historička z brněnské filozofické fakulty Jitka Bednářová a církevní historik Petr Husák.

Knihovna Otokara Březiny