Sbírka rukopisů

Rukopisný fond tvoří vlastní sbírka Moravské zemské knihovny (RKP, RKP2), rukopisy bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově (Mk), zámecké knihovny hrabat Chorinských z Veselí nad Moravou (CH-RKP) a knihovny mikulovských piaristů (MP-RKP). V knihovně jsou uloženy jako deponáty rukopisy některých moravských klášterních knihoven - kláštera augustiniánů na Starém Brně (A), klášterů františkánů v Dačicích (D) a v Moravské Třebové (MT), kláštera minoritů v Brně (Mn).

V roce 1899 došlo k pozemštění knihovny, jehož neblahým důsledkem byla o 2 roky později delimitace fondu se zemským archivem. Knihovna přišla o svoji bohatou sbírku rukopisů (ca 1200 sv.), základem které byly sbírky Zlobického, Schwoye a Cerroniho, výměnou dostala 2 000 svazků starých tisků. 

Nejcennější část dnešní rukopisné sbírky tvoří rukopisy bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově. Nejedná se však o původní rodovou knihovnu Dietrichsteinů, ta se stala v roce 1645 válečnou kořistí Švédů. Rukopisy pochází z rodové knihovny Ferdinanda Hofmanna, svobodného pána z Grünbüchlu a Střekova, kterou získal výhodnou sňatkovou politikou v letech 1678-1679 do svých rukou katolík Ferdinand kníže z Dietrichsteina. Ferdinand Hofmann byl významným šlechtickým představitelem nekatolictví v Čechách, proto mikulovská sbírka rukopisů přitahuje bohatstvím svých bohemik a zejména husitik zájem všech našich předních badatelů již od dob Josefa Dobrovského. V majetku Dietrichsteinů se knihovna nadále rozrůstala a zůstala v poklidu až do dražeb v 30. letech 20. století. Dnešní soubor čítá 116 rukopisů, (2/3 středověkých, 23 pergamenových, 30 rukopisů iluminovaných). Téměř všechny rukopisy mají původní vazby a exlibris majitele. K nejvzácnějším patří Bible „mikulovská“, Starý zákon „mikulovský větší“, Bible „kunštátská“ Snář M. Vavřince z Březové, Postilla Konráda Waldhausera a různé v konvolutech zastoupené husitské traktáty.

Sbírka rukopisů zámecké knihovny Chorinských obsahuje 114 exemplářů. S jedinou výjimkou (Lombardovy Sentence z 15. století) se jedná o novověké rukopisy z 16.–19. století, ve kterých obsahově převládá téma právnické a militární. Část rukopisů tvoří také přednášky z vysokých škol, zajímavostí jsou rukopisy o koňském lékařství. Z historických rukopisů zasluhuje zmínky deník olomouckého městského písaře Friedricha Flade z doby švédské okupace Olomouce.

Sbírku rukopisů knihovny piaristické koleje v Mikulově tvoří dnes 45 exemplářů. Rukopisy jsou dílem příslušníků piaristického řádu a vznikly v různých piaristických kolejích (Kroměříž, Litomyšl, Prievidza, Mikulov). Jejich obsahem je teologie a přírodní vědy (zejména astronomie a matematika). Jazykově převažují rukopisy latinské, německé, italské, ale nalezneme i několik řeckých. Chronologicky se jedná o novověké rukopisy ze 17.-19. století.

K malým rukopisným souborům patří 7 rukopisů zámecké knihovny Kübecků von Kübau, 8 rukopisů z knihovny hrabat Khuen-Belasi, 2 z klášterní knihovny znojemských kapucínů a 42 rukopisných katalogů k mapové sbírce Bernarda P. Molla.