Historický fond MZK
Sbírka prvotisků
Základem sbírky prvotisků Moravské zemské knihovny byly původní prvotisky Františkova muzea (PT1, PT2, PT3, PT4). Největším přínosem pak prvotisky z bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově (MkP), zakoupené státem na zahraničních aukcích v letech 1933-1934. Po II. světové válce sbírku rozšířily prvotisky ze zámecké knihovny hrabat Chorinských z Veselí nad Moravou (CHP) a knihovny kláštera kapucínů ve Znojmě (ZKP). Jako deponáty jsou v knihovně uloženy prvotisky některých moravských klášterních knihoven (Sbírka rukopisů).
Příručka starých tisků
Asi 2 300 svazků odborné knihovědné literatury a základních děl příbuzných oborů (historie, pomocné vědy historické), soustřeďující především bibliografie a tištěné katalogy historických sbírek v České republice i v zahraničí.
Sbírka rukopisů
Rukopisný fond tvoří vlastní sbírka Moravské zemské knihovny (RKP, RKP2), rukopisy bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově (Mk), zámecké knihovny hrabat Chorinských z Veselí nad Moravou (CH-RKP) a knihovny mikulovských piaristů (MP-RKP). V knihovně jsou uloženy jako deponáty rukopisy některých moravských klášterních knihoven - kláštera augustiniánů na Starém Brně (A), klášterů františkánů v Dačicích (D) a v Moravské Třebové (MT), kláštera minoritů v Brně (Mn).
V roce 1899 došlo k pozemštění knihovny, jehož neblahým důsledkem byla o 2 roky později delimitace fondu se zemským archivem. Knihovna přišla o svoji bohatou sbírku rukopisů (ca 1200 sv.), základem které byly sbírky Zlobického, Schwoye a Cerroniho, výměnou dostala 2 000 svazků starých tisků.
Nejcennější část dnešní rukopisné sbírky tvoří rukopisy bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově. Nejedná se však o původní rodovou knihovnu Dietrichsteinů, ta se stala v roce 1645 válečnou kořistí Švédů. Rukopisy pochází z rodové knihovny Ferdinanda Hofmanna, svobodného pána z Grünbüchlu a Střekova, kterou získal výhodnou sňatkovou politikou v letech 1678-1679 do svých rukou katolík Ferdinand kníže z Dietrichsteina. Ferdinand Hofmann byl významným šlechtickým představitelem nekatolictví v Čechách, proto mikulovská sbírka rukopisů přitahuje bohatstvím svých bohemik a zejména husitik zájem všech našich předních badatelů již od dob Josefa Dobrovského. V majetku Dietrichsteinů se knihovna nadále rozrůstala a zůstala v poklidu až do dražeb v 30. letech 20. století. Dnešní soubor čítá 116 rukopisů, (2/3 středověkých, 23 pergamenových, 30 rukopisů iluminovaných). Téměř všechny rukopisy mají původní vazby a exlibris majitele. K nejvzácnějším patří Bible „mikulovská“, Starý zákon „mikulovský větší“, Bible „kunštátská“ Snář M. Vavřince z Březové, Postilla Konráda Waldhausera a různé v konvolutech zastoupené husitské traktáty.
Sbírka rukopisů zámecké knihovny Chorinských obsahuje 114 exemplářů. S jedinou výjimkou (Lombardovy Sentence z 15. století) se jedná o novověké rukopisy z 16.–19. století, ve kterých obsahově převládá téma právnické a militární. Část rukopisů tvoří také přednášky z vysokých škol, zajímavostí jsou rukopisy o koňském lékařství. Z historických rukopisů zasluhuje zmínky deník olomouckého městského písaře Friedricha Flade z doby švédské okupace Olomouce.
Sbírku rukopisů knihovny piaristické koleje v Mikulově tvoří dnes 45 exemplářů. Rukopisy jsou dílem příslušníků piaristického řádu a vznikly v různých piaristických kolejích (Kroměříž, Litomyšl, Prievidza, Mikulov). Jejich obsahem je teologie a přírodní vědy (zejména astronomie a matematika). Jazykově převažují rukopisy latinské, německé, italské, ale nalezneme i několik řeckých. Chronologicky se jedná o novověké rukopisy ze 17.-19. století.
K malým rukopisným souborům patří 7 rukopisů zámecké knihovny Kübecků von Kübau, 8 rukopisů z knihovny hrabat Khuen-Belasi, 2 z klášterní knihovny znojemských kapucínů a 42 rukopisných katalogů k mapové sbírce Bernarda P. Molla.
Sbírka starých tisků
Nejstarší část fondu starých tisků tvoří odkazy a dary spoluzakladatelů a donátorů Františkova muzea - hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského, hraběte Josefa Auersperga, starohraběte Hugo Salma a Josefa Antonína Ponesche. Sbírka postupně narůstala dary příznivců (např. hraběte Bedřicha Sylvy Taroucy), odkazy i nákupy (knihovny evangelického faráře Josefa Gustafa Szalatnaye de Nagy Szalatny, knihovny slavisty a bohemisty Adolfa Patery, zámecké knihovny z Čech pod Kosířem, gymnaziální knihovny z Klatov a ze Žatce, vzácné knihovny jezuitského gymnázia v Jihlavě, knihovny institucí Matice moravské, Musejního spolku a pražské sekundogeniturní Lobkovické knihovny). Dnešní fond Moravské zemské knihovny čítá přibližně 40 000 svazků starých tisků (ST1, ST2, ST3, ST4, ST5, STS).
Rozmanitá knižní produkce zahrnuje pestrou škálu titulů z různých oborů lidské činnosti a je obrazem univerzálnosti kmenového fondu, v kterém jsou zastoupena díla historická - všeobecné dějiny, dějiny jednotlivých zemí a měst, knihy z oboru genealogie, heraldiky, sfragistiky, numismatiky, práva, vojenství, teologie, biblické knihy, filozofie, středoškolské učebnice, učebnice jazyků a slovníky, díla umělecká a literární, matematická, fyzikální, astronomická, spisy o hornictví a hutnictví, architektuře, pojednání národohospodářská, technická, lékařská či přírodovědná. Najdeme zde pozoruhodná díla geografická či zeměpisná (Theatrum orbis terrarum), cestopisy i objevné cesty. Jak už to tak u univerzálního fondu bývá, stojí vedle sebe díla antických myslitelů a klasiků (Aristotela, Platona, Cicera), vedle děl Alberta Velikého, Tomáše Akvinského a díla reformátorů církve jako byl Erasmus Rotterdamský, Martin Luther, Melachthon, J. Kalvín či Zwingli, Beze, Jan Hus i francouzských osvícenců Voltaira nebo Rousseaua. Vzácností jsou moravské tisky 16. století z Prostějova a Olomouce z tiskáren Jana Olivetského, Jana Gunthera a Friedricha Milichtalera i českobratrské tisky ivančické a kralické (6-dílná Kralickou bible, Nový zákon z roku 1596).. Ve fondu nechybí práce Veleslavínovy, bible Severýnovy, Melantrichovy i Svatováclavská a díla Václava Hájka z Libočan, Jana Husa, Bohuslav Balbína, Pavla Krystián z Koldína, Bohuslava Paprockého, Martina Kuthena i velké množství vydání modlitebních knížek Martina z Kochemu. Z kolibřích vydání jsou pozoruhodné proslulé kapesní příručkové „Respubliky“ věnované jednotlivým státům, produkované zejména leydenskými tiskaři (Elzevierové) a v neposlední řadě také velice ceněné drobné kramářské tisky a písně z produkce moravských a českých menších venkovských tiskáren ze 17., 18. i počátku 19. století, vyvázané jednotlivě, nebo ve špalíčcích obsahujících i 100 jednotlivých exemplářů.
Vedle vlastního kmenového fondu jsou součástí vzácných sbírek samostatné církevní a světské knihovny (např. německé konfiskáty) ponechané jako uzavřené menší historické celky:
- Zámecká knihovna hrabat Chorinských (se starší knihovnou hrabat Walldorfů) z Veselí nad Moravou (CH)
- Zámecká knihovna hrabat Khuen Belasi z Emina Dvora u Hrušovan nad Jevišovkou (BKB)
- Zámecká knihovna Kübecků von Kübau z Lechovic (torzo) (MKK)
- Zámecká knihovna z Lysé nad Labem - torzo (L)
- Knihovna 1. německého gymnázia v Brně (G)
- Knihovna jihlavského chirurgického grémia (JCH)
- Muzejní knihovna z Uherského Brodu (UB)
- Knihovna mikulovských piaristů (MP)
- Knihovna znojemských kapucínů (ZK)
- Knihovna koleje redemptoristů ve Svitavách (SR)
- Knihovna Biskupského semináře (BS)
Sbírka zednářské literatury (Fr)
Základem dnešní sbírky zednářské literatury byl knižní odkaz (z r. 1857) donátora Františkova muzea Antona Endsmanna, rytíře z Ronova. Ten soubor získal pravděpodobně koupí při dražbě knihovny hraběte Josefa Auersperga, jehož iniciály J.G.A. najdeme na četných modrých celokožených marokénových vazbách. Původní sbírka přišla v době okupace Československa nařízením říšské tajné policie o část nejzajímavějších titulů (řádově desítky svazků), které byly odeslány do Berlína. Soubor původně starých tisků byl postupně rozšiřován novější literaturou se zednářskou tématikou z konce 19. a počátku 20. století, zejména seznamy zednářských lóží, opatřených provenienčním razítkem „Trapp“. V doplňování sbírky se nepokračuje, její dnešní stav je 332 svazků označených lokací Fr.
Bibliofilie
Publikace s uměleckou grafickou úpravou a technickým zpracováním. Bibliofilie mají před signaturou lokaci Bf a půjčují se ve studovně starých tisků.
Sbírka Komenian
Myšlenka na její vybudování vznikla na přelomu 19. a 20. století, kdy tehdejší ředitel Moravské zemské knihovny dr. Wilhelm Schram podal návrh na její založení. Kuratorium ústavu žádost 11. 6. 1900 schválilo. Sbírka Komenského byla vytvořena z původního jádra knihovny Františkova muzea (36 svazků) a rozmnožena roku 1901 delimitací fondů s Moravským zemským archivem o dalších 12 svazků. Rozvoj fondu byl materiálně zajištěn od r. 1902 zvláštní pro něj určenou zemskou dotací. Ta umožnila udržovat kontakt s významnými evropskými antikvariáty v Německu, Rakousku a Švýcarsku a nákupy u nich se staly vedle koupí tuzemských hlavním a stálým zdrojem rychlého rozvoje sbírky. V současnosti tvoří fond komenian 223 svazků označených lokací Ks.
Sbírka je rozdělena do dvou částí - Komenského dílo vydané do roku 1800 (staré tisky, označené signaturou Ks, ca 200 svazků) a dílo vydané po roce 1800 (označené signaturou Kn v novodobém fondu knihovny).
