Názory ke knihovně

Pokud máme rozdílné zkušenosti s využíváním zahraničních knihoven, souvisejí převážně s jejich lepšími personálními, technologickými a prostorovými možnostmi. Tyto jsou vedení Moravské zemské knihovny známy. Současně realizovaný projekt CASLIN vyřeší personální a technologické problémy. Prostorové problémy může vyřešit pouze výstavba nové moderní budovy.

Plk. doc. ing. Jiří Moc, CSc., rektor Vojenské akademie

Moc bych si přál, aby co největší část fondů byla přístupná tak, abych mezi knihami mohl chodit, brát si je do ruky, prohlížet, oxeroxovat na místě, co zrovna potřebuji. Podle systematického členění by tak vznikala jednotlivá oddělení s vlastními studovnami, na poschodí by neměla chybět malá kavárnička či občerstvení. Člověk by taky nemusel nic vyplňovat (vše je v počítači), na nic čekat, na požádání by mu z počítače vyjely rešerše či bibliografie k řešenému úkolu... už se těším, až to v Brně bude!!! 

Doc. PhDr Josef Kovalčuk, děkan divadelní fakulty JAMU

Oborově specializovanou studovnu chápu jako subsystém celého vědeckoinformačního systému knihovny. Tento subsystém je založen na přesné delimitaci a jednak plní své vnitřní funkce, jednak účelně slouží uživatelům. Obsahově je koordinován s příbuznými vědeckými a informačními institucemi vysokoškolského centra a jeho zázemí. Předpokladem funkčnosti subsystému je vyváženost aspektů ekonomických, bibliotechnických, teleologických a metodických. 

Prof. dr. Milan Kopecký, DrSc., filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Všichni víme, že knihovnictví v našem státě strašlivě zaostalo, což není vina knihovníků, ale minulého režimu. Výstavba nových knihoven je jen jednou nutností, druhou je doplnění jejich fondů a modernizace provozu. Pokud bude knihovna velká a všeobecná, musí mít co nejvíce specializovaných studoven. Aspoň společenskovědnou, technickou a biologicky lékařskou.

Prof. dr. Josef Válka, CSc., filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Zpět na obsah  

Poslední aktualizace: 19.04.2012, 13:55