Oči Brna: Františka Stránecká

Františka Stránecká

Františka Stránecká (rozená Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí Františku Všetečkovi, purkrabímu na místním zámku, a jeho ženě Kateřině, dceři lesního. Vzdělání se Františce a jejím dvěma bratrům dostalo díky kaplanu Janu Havlíčkovi, který chodil do domácnosti děti vyučovat. Všechny tři děti pak jezdily skládat zkoušky do Jihlavy. Františka převzala kromě vědomostí od vlastence Havlíčka také silnou a neochvějnou lásku ke svému národu, k rodné zemi a také k prostému lidu. Zároveň byla její fantazie podněcována setkáváním se zámeckými službami, se stařenkami, které pásaly dobytek na stráních, a s vězni, kteří si na zámku odpracovávali své tresty. Ti všichni jí vyprávěli pohádky a pověsti, které se šířily od úst k ústům. V roce 1848 se celá rodin a Všetečkova přestěhovala do Stránecké Zhoře, kde se otec stal hospodářským správcem. I tam za dětmi dojížděl páter Havlíček a provedl je celým studiem nižšího gymnázia.   

Františka Stránecká.

2. září 1855 se Františka provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili manželé Kerschnerovi v Uhrách, v roce 1860 se přestěhovali do Uherského Hradiště. Narodily se jim celkem čtyři děti – Marie, Ludvík, Pavla a Anna (zemřela ve čtyřech letech). Roku 1866, kdy v zemi řádila cholera, zemřela Františčina matka. Dcera se o ni obětavě starala a sama se následně touto nemocí nakazila. V té době se začaly Františce vracet pohádky z dětství, rodinný lékař František Skřivan ji vybídl, ať je sepíše. Byl to právě on, kdo je pak zaslal K. J. Erbenovi, který je doporučil nakladateli Eduardu Grégrovi. Roku 1868 vyšly pod názvem Pohádky z Moravy a tehdy také vznikl pseudonym Františka Stránecká. V roce 1874 byl manžel Ignát Kerschner povolán jako vrchní rada do Brna. Rodina se tedy přestěhovala natrvalo do bytu č. 5 na Veveří ulici. V Brně se Františka Stránecká velmi angažovala v aktivitách spolku Vesna, věnovala se psaní povídek, kde se objevoval rys, který jí přinesl úspěch. Byly to prvky národopisné – přesné popisy krojů, zvyků, znalost životních poměrů lidu. Zájem o národopis vzbudili ve spisovatelce přátelé František Bartoš a Ignác Wurm. Stránecká velmi aktivně sbírala říkadla, písničky, zapisovala recepty, všímala si zařízení vesnických chalup, obkreslovala a vyšívala lidové vzory. Její literární práce vycházely v Koledě, Obzoru, Světozoru, Literárních listech, Zábavných listech, Pokroku, Moravanu ad. Spisovatelka zemřela 27. května 1888. Pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně.

 Kontaktní osoba: Mgr. Ing. Romana Macháčková, 541 646 133, Romana.Machackova@mzk.cz.

Záštitu nad cyklem Oči Brna převzal primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál.

Více o cyklu v časopise DUHA / www.mzk.cz/oci-brna

Připravované akce: 

19. 6. – 31.  8. 2018 – Oči Brna: Františka Stránecká. Morava pohádková, Morava lidová
(Foyer MZK)

Výstava věnovaná spisovatelce a sběratelce moravských pohádek a folkloru.

26. 6. – Oči Brna: Známá neznámá Františka Stránecká. Obrázky ze života
(Konferenční sál, přízemí)
Mgr. Ivana Vaňková vystavěla svoji přednášku jako virtuální listování knihou života a díla Františky Stránecké.

27. 6. – Františka Stránecká v korespondenci
(Konferenční sál, přízemí)
Přednáška autorky výstavy Ing. Mgr. Romany Macháčkové.

Poslední aktualizace: 22.06.2018, 14:56