Švehla obyčajná neboli rybenka domácí (Lepisma saccharina) jako archetyp vyhnance – tvora, který žije ve stínu, ve štěrbinách civilizace. Volba švehly – rybenky jako hlavní postavy performance otevírá silnou metaforu života na okraji, ve skrytu, ale zároveň v neúnavném pohybu.
V šedém prostoru bez začátku a konce, kde se z mlhy zvedá kovový prach a ticho má ozvěnu, se setkávají tři švehly obyčajné – rybenky domácí, které přežívají ve štěrbinách světa. Na okraji reality, v kýčovité kulise zapomenutého westernového kempu, usedají k improvizovanému ohništi z plechu. Scéna je monochromatická, ocelová, strohá – jako interiér postindustriálního snu. Rekvizity jsou výhradně kovové: turistický hrnek, harmonika, plechové odlesky. Kostýmy připomínají šupinatou kůži hmyzu – lesklé, šedé, anonymní.
VSTUP ZDARMA
