Institucionální podpora vědy a výzkumu (DKRVO)

V roce 2014 se odborná a výzkumná činnost zaměřila na zpracování fondu bibliofilií. Zpracováno bylo dohromady 534 knihovních jednotek v rozsahu signatur Bf2-0213.318 – Bf2-0394.351. Při pokračujícím projektu retrospektivní konverze lístkových katalogů běžného fondu Moravské zemské knihovny jsme postupovali standardní metodou, která se nám již v dřívějších letech plně osvědčila – zpracováním nejžádanějších lokací sestupně k nižším ročníkům v katalogu Z2 do roku 1951. Ve zpracovávané lokaci jsme se dostali k roku 1958. Metodou rekatalogizace, tedy přímo s hudebninou v ruce, bylo nově vytvořeno 1250 záznamů z kmenového novodobého hudebního fondu do metadatového elektronického katalogu MZK (v rozsahu signatur Mus4-0150.441–0165.750). V těchto hudebních notových materiálech z druhé poloviny 19. a 1. poloviny 20. století byly též nalezeny staré hudební tisky do roku 1850 a rukopisy, které byly následně převedeny do historického fondu knihovny a odborně věcně rekatalogizovány (282 dokumentů), včetně upřesnění datace vydání hudebniny u starých hudebních tisků (148 hudebnin). Díky elektronickému zpracování se staly staré hudební tisky a rukopisy předmětem badatelského zájmu u nás i v zahraničí.

Problematika ochrany zvukového kulturního dědictví uloženého ve fondech knihoven zejména v podobě starých gramofonových desek se v roce 2014 zaměřila na navázání nových kontaktů s dalšími institucemi potřebných k vytvoření virtuální Národní fonotéky jako platformy pro spolupráci paměťových institucí v této oblasti na národní úrovni.

V roce 2015 byla pozornost věnována fondu brněnských minoritů. V rámci projektu byly metodou rekatalogizace zpracovány prvotisky 57 titulů (sig. Mn P 1 – Mn P 45 vč. přívazků). Jedná se o starší část druhé největší brněnské klášterní knihovny.

Fondy MZK byly rovněž cíleně zpřístupňovány a prezentovány formou publikací, odborných článků a výstav. Velká pozornost byla věnována dílu J.A. Komenského, kterému byla věnována výstava, katalog a odborný článek. V rámci moderních způsobů zpřístupnění fondů, byla celá část fondu Komenského starých tisků digitalizována a zpřístupněna v digitální knihovně Kramerius. Stejně tak byly prezentovány staré tisky Českých biblí (výstava a katalog).

V rámci zpracování hudebního fondu byly v předchozích letech zpracované hudebniny podrobeny odbornému průzkumu, u části z nich (té, která neuvádí datum vydání) byla provedena odborná úprava datace. V rámci této práce docházelo k častým přelokacím mezi historickým a moderním fondem hudebnin. V rámci hudební tematiky byly rovněž zpracovány plakáty hudebních akcí, uložené v archivu MZK. Samostatně byly vyčleněny plakáty věnované akcím interpretujícím dílo Bohuslava Martinů. Druhou skupinu pak tvoří již dále nedělená skupina plakátů.

MZK pokračovala také v práci věnující se ochraně a zpřístupnění zvukového dědictví. Byly aplikovány postupy stanovené metodikou certifikovanou v této oblasti v roce 2014. Nově bylo zpřístupněno v elektronickém katalogu MZK (https://vufind.mzk.cz/) a v digitální knihovně Kramerius (kramerius.mzk.cz) 67 dlouhohrajících desek.

Novinkou roku 2016 bylo vypsání tzv. interních grantů, v jejichž rámci měli zaměstnanci MZK možnost předložit své projektové záměry v délce řešení rok až 3 roky. Témata interních grantů pomohla inovovat a rozšířit standardní výzkumné činnosti v rámci institucionální podpory.

Dále se práce zaměřily na sbírku staré grafiky, ve které nalezneme ale také fotografie nebo daguerrotypie. Fond byl již dříve zčásti digitalizalizován, zbývající listy byly naskenovány v průběhu ledna až července 2016. Souběžně s ní probíhala úprava záznamů v knihovní databázi, došlo k přidání geografických autorit a formálních deskriptorů, které umožnily databázi rozčlenit do kategorií pro účely vytvoření strukturovaných webových stránek.

Fondy MZK byly rovněž cíleně zpřístupňovány a prezentovány formou publikací, odborných článků a výstav. Velká pozornost byla zaměřena na dílo spisovatelky Sylvie Richterové, které byla věnována výstava a katalog. Výstava proběhla v rámci prezentačního cyklu Oči Brna, který MZK připravuje pro své uživatele od roku 2015. V rámci moderních způsobů zpřístupnění fondů, je fond vztahující se k prezentovaným osobnostem průběžně digitalizován a zpřístupněn v digitální knihovně Kramerius. Stejně tak byla prezentována historická cestopisná literatura v rámci výstavy Cestopisy.

V oblasti bibliografické práce byl v roce 2016 sestaven kompletní katalog ediční řady Knihovna Lidových Novin (KLN) a sice od prvního ročníku 1936/1937 až do ročníku posledního, kdy závazky KLN převzal Československý spisovatel. Na základě rekonstrukce KLN se mohlo přistoupit k vytváření  bibliografického katalogu/soupisu jednotlivých děl. První fáze zahrnovala vyhledávání v OPAC katalozích (MZK, NKP a SKC) a dále v digitalizovaných katalozích (MZK, NKP) a v oborových databázích (RETROBI, BIBLIO) a sestavení makety bibliografického katalogu.  Po dokončení první přípravné fáze se přistoupilo k fázi další, a sice k vlastní korekci makety s knihou v ruce, tj. eliminování duplikátů a multiplikátů a dále obohacení minimálních bibliografických záznamů  o další kategorie nezbytné pro budoucí bibliografii KLN.

Cílem činnosti v oblasti hudebních fondů bylo doplnění chybějících hudebních incipitů do katalogizačních záznamů starých hudebních tisků vydaných do roku 1850 (STMus) a hudebních rukopisů (RkpMus) od konce 17. století po dnešek. V rámci roku 2016 byly hudební incipity doplněny do 1080 záznamů lokace STMus (staré tisky) a do 120 záznamů lokace RKPMus (rukopisy) v souvislosti s jejich přípravou k importu do mezinárodní databáze hudebních pramenů RISM (Répertoire International des Sources Musicales).

Předmětem zájmu roku 2016 byla též unikátní sbírka 960 hudebních mikrofilmů, které pořídil dr. Antonín Němec (1894–1958). Sbírka je složena primárně z hudby českých autorů 18. století. V současnosti je spolu s významnou částí Němcovy rozměrné sbírky vlastních rukopisných opisů hudby 18 století a originálních starých hudebnin uložena ve fondu MZK. Byla provedena důkladná rekatalogizace mikrofilmů v systému ALEPH podle pravidel RDA a identifikace předloh mikrofilmů a jejich současného uložení. Předlohy dnes uchovávají různé instituce domácí, nicméně sbírka zřejmě uchovává velké množství kopií hudebnin jinak nenávratně ztracených. Během roku 2016 bylo dosud rekatalogizováno a hudebními incipity opatřeno cca 400 mikrofilmů, z nichž u 60 nebyla nalezena jejich předloha a mikrofilmy jsou tak jedinými pozůstatkem původních ztracených hudebnin.

Pro očistu knihovního fondu byl pořízen přístroj DEPULVERA. Knihy, které procházejí očistou, jsou podrobovány průzkumu papírového nosiče, a to v oblasti kyselosti a míry zachování materiálu. Závěry získané průzkumem budou publikovány ve společné knize s Národní knihovnou ČR. 

Rovněž v roce 2017 je část činností prováděných v rámci institucionální podpory realizována formou interních grantů.

Pokračovat tak budou práce na zpracování dějin knihoven od osvícenství až do roku 1989. Na pozadí společenského vývoje budou sledovány veřejné knihovny v českých zemích jako předpoklad rozvoje společnosti.  Pozornost bude zaměřena nejen na vlastní knihovny, ale rovněž na tiskárny a vydavatelské domy. Rokem 2017 započne výzkum brněnských tiskáren – pro rok 2017 zastoupených tiskárnou Jana Silvestra Siedlera. Předmětem zájmu bude také v roce 2017 a 2018 knižní produkce Znojma v 18. a na počátku 19. století. Nově bude pozornost věnována gotické knižní vazbě zastoupené ve fondu MZK a ve fondech jí spravovaných klášterních knihoven. Informace o zmapovaných gotických vazbách a v jejich návaznosti o zmapovaných knihařských dílnách budou předávány do celosvětové databáze Einbanddatenbank, srovnávány budou rovněž s poznatky získanými průzkumem fondů v dalších paměťových institucí ČR. Budou pokračovat též práce na širším zpřístupnění fondu bibliofilií.

Pro léta 2017 a 2018 je rovněž plánováno zpřístupnění další části mapového fondu. Vyvíjena bude aplikace pro lepší zpřístupnění mapových sérií, která umožní zpřístupnění prostřednictvím výběru požadovaného mapového listu  na ploše mapy a následného výběru požadovaného vydání nebo jeho varianty. Pro vývoj této aplikace bude využita dosud nezpracovaná část mapového fondu MZK.

Novou činností byla v roce 2016 rovněž práce bibliografická, která měla v MZK dříve velkou tradici, v posledních letech byla však značně opomíjena. Pozornost byla zaměřena na rekonstrukci edice Knihovny Lidových novin. V roce 2016 byla tato knihovna zkompletována a v roce 2017 bude podrobena analytickému rozboru. Probíhat bude rovněž sekundární výzkum v archivních pramenech. Výstupem bude souhrnná publikace (vydání plánováno na rok 2018).

Archiv: IPVaV 2015