TZ: Mikulovská dietrichštejnská knihovna. Rukopisy – prvotisky – historie – současnost.


TISKOVÁ ZPRÁVA

Mikulovská dietrichštejnská knihovna. Rukopisy – prvotisky – historie – současnost.

Moravská zemská knihovna představuje sbírku rukopisů a prvotisků původem ze zámecké knihovny v Mikulově.

Zámecká knihovna v Mikulově byla ve své době jednou z nejznámějších knihovních sbírek. Ve 30. letech 20. století však byla svými majiteli, pány z Dietrichštejna-Mensdorff-Pouilly nabídnuta prostřednictvím luzernského antikvariátu k prodeji. Největší část knih bohemikálního původu zakoupil Československý stát a dnes je součástí historického fondu Moravské zemské knihovny v Brně.

Rod pánů z Dietrichštejna získal mikulovské panství v roce 1575, svou rodovou knihovnu však nezačal budovat až na Moravě, velkou část knih si první dietrichštejnský majitel Mikulova Adam přivezl s sebou z Madridu. Adam byl opravdovým bibliofilem, knihy, které získal pro svůj knihovní fond, i četl. Jiný vztah ke knihám měl patrně jeho nejmladší syn, olomoucký biskup a kardinál František z Dietrichštejna, který rozmnožil rodovou knihovnu o soubory knih získané spolu s panstvími po bitvě na Bílé hoře.

Před polovinou 17. století dietrichštejnská knihovna zejména díky cílenému budování fondu Františkem z Dietrichštejna získala na věhlasu po celé Evropě, a tak nepřekvapí, že o ni projevila zájem švédská královna Kristina. Její armáda obsadila Mikulov v roce 1645 a již o rok později knihy putovaly ve 49 bednách do Švédska. Poté, co královna Kristina konvertovala ke katolické víře, odjela ze Švédska do Říma a svou bohatou knihovnu odvezla s sebou spolu s částí knih z Mikulova. Po její smrti se knihy staly součástí fondu Vatikánské knihovny.

Ve 2. polovině 17. století tak byli páni z Dietrichštejna nuceni budovat rodovou knihovnu znovu. Jejím základem se stala knihovna významného renesančního sběratele a prezidenta dvorské komory na dvoře císaře Rudolfa II. Ferdinanda Hoffmanna z Grünbuchlu. Mikulovský fond byl dále doplňován např. o knihovnu pánů z Pruskova, osvícenského mikulovského probošta Vincence Weintridta či profesora matematiky na mikulovském piaristickém gymnáziu Cassiana Halašky. Posledním větším celkem zařazeným do rodové knihovny v Mikulově byly knihy knížete Alexandra Dietrichštejn-Mensdorff-Poilly, českého místodržitele a rakouského ministra zahraničí.

Ve 30. letech 20. století byla zámecká knihovna prostřednictvím luzernského antikvariátu nabídnuta do prodeje na aukcích ve Vídni a v Luzernu. Československý stát zakoupil v roce 1933 část sbírky rukopisů a prvotisků, aby tak zachránil nejcennější, zejména bohemikální část fondu. Knihy se staly v roce 1944 součástí fondu Moravské zemské knihovny v Brně. V roce 2017 se podařilo tento fond obohatit o unikátní Rukopis o přípravě barev, pigmentů a zlacení, pocházející původně též z mikulovské zámecké knihovny.

CO: Mikulovská dietrichštejnská knihovna. Rukopisy – prvotisky – historie – současnost. Výstava věnována sbírce rukopisů a prvotisků původně ze zámecké knihovny v Mikulově.
KDY: 9. ledna – 16. února 2019
KDE: Galerie MZK, Moravská zemská knihovna v Brně, Kounicova 65a

Doprovodný program:

CO: Mikulovská dietrichštejnská knihovna. Rukopisy – prvotisky – historie – současnost. Komentovaná prohlídka výstavy.
KDY: 23. ledna 2019, 17 hod.
KDE: Galerie MZK, Moravská zemská knihovna v Brně, Kounicova 65a

CO: Mikulovská dietrichštejnská knihovna. Rukopisy – prvotisky – historie – současnost. Komentovaná prohlídka výstavy.
KDY: 2. února 2019, 14 hod.
KDE: Galerie MZK, Moravská zemská knihovna v Brně, Kounicova 65a

Kontaktní osoba: Jindra Pavelková, Jindra.Pavelkova@mzk.cz, 541 646 223

Poslední aktualizace: 14.12.2018, 11:42