Moravská zemská knihovna otvírá výstavu o překladech Milana Kundery

Brněnský rodák Milan Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě; jeho dílo dnes čítá více než tři tisícovky vydání v různých světových jazycích. Právě překladům jeho knih je věnována výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“, která začíná v Moravské zemské knihovně 1. dubna 2019, v den autorových 90. narozenin. Kromě toho chystá MZK i další akce ke Kunderově jubileu.

Zatím poslední překlad Kunderova díla pochází z listopadu minulého roku, kdy román Slavnost bezvýznamnosti vyšel v malajalámštině, jednom z mnoha indických jazyků, jímž mluví přibližně třicet osm milionů lidí. Sám autor velmi dbá na kvalitu svých překladů, k čemuž jej dovedla zkušenost s prvním francouzským vydáním románu Žert, které se následně dočkalo rozsáhlé revize a autorizovaného překladu. O jak rozsáhlé zásahy přitom šlo, bude moci zjistit návštěvník výstavy. Kunderovy poslední romány a eseje vznikaly již ve francouzštině. Překlady z některých z nich však autor připravil a vydal prostřednictvím nakladatelství Atlantis či v časopise Host. Pro potřeby výstavy pak sám přeložil několik ukázek z česky dosud nepublikovaných románů.

Výstava představí i grafické řešení vydávání Kunderových knih, nabídne také bezprostřední ohlasy z recenzí z různých světových médií a formou slovníku pak autorovu specifickou románovou estetiku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i první vydání Kunderových knih, česká vydání z brněnského nakladatelství Atlantis si navíc budou moci prolistovat či se do nich začíst. Autorem obsahové části výstavy je Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny. Grafické a prostorové řešení navrhl architekt Martin Hrdina.

Milanu Kunderovi budě věnován i pravidelný cyklus Oči Brna, kterým MZK již pět let představuje významné brněnské osobnosti. Tentokrát nabídne některé unikátní fotografie Kundery s dalšími literáty (např. s V. Nezvalem, E. Ionescem, P. Rothem) a představí se zde Kunderova publicistika a esejistická práce. Jde přitom o část díla, která velmi často vyvolávala výrazný ohlas či polemiku. Příkladem může být slavný Kunderův esej Únos Západu (někdy také Tragédie střední Evropy).