Oči Brna: Ivo Váňa Psota. Muž, který roztančil Brno

Ivo Váňa Psota

Kdy: 5.–29. 9. 2018
Kde: Foyer / přízemí

Výstava věnovaná tanečníkovi, baletnímu choreografovi a zakladateli taneční školy.

Český sólový tanečník, choreograf a baletní mistr Ivo Váňa Psota se narodil v Kyjevě 1. května 1908 rodičům Anně a Jaroslavovi Psotovým. Po otci zdědil syn Ivan filologické nadání, kterého bohatě využil při své kariéře světového tanečníka. Postupně se naučil angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu, polštinu, portugalštinu, ruštinu a španělštinu. Po matce zase získal taneční nadání. Anna Psotová měla v Přerově taneční školu, kam chodily na výuku i její děti, především Váňa a jeho sestra Ljubov. A protože matka rozpoznala výrazný talent právě u svého syna, postupně mu zprostředkovala soukromé hodiny. Tanci ho učil choreograf Achille Viscusi (Ostrava), Jaroslav Hladík (Brno) a Augustin Berger (Praha), který Váňovi umožnil studium v baletní škole Národního divadla a nechal mu nahlédnout do tajů tradičního klasického baletu. Protože však otec trval na synově poněkud praktičtějším vzdělání, studoval Váňa vedle baletní školy ještě dvouleté studium na obchodní škole v Přerově. Baletní školu absolvoval v roce 1923, obchodní pak rok poté. V červnu 1924 nastoupil jako sborový tanečník baletu Národního divadla v Praze, v roce 1926 přijal angažmá v baletní skupině Jelizavety Nikolské, kde načerpal mnohé z ruské baletní školy. V únoru 1926 nabídl Psotovi stálé angažmá Jaroslav Hladík, baletní mistr Národního divadla v Brně.

V listopadu 1927 hostoval v Brně soubor Original Ballets Russes. Jeden z hostujících umělců, Serge Lifar, sledoval Psotu při tréninku a nabádal ho, aby se ucházel o angažmá v jeho souboru. Přestože tato nabídka mladého nadějného tanečníka velmi lákala, odmítl ji. Jednak cítil v Brně velkou podporu ředitele Františka Neumanna, zároveň se k odchodu z divadla chystal jeho šéf Jaroslav Hladík. Ivu Váňovi Psotovi se v jeho dvaceti letech otevřela nečekaná příležitost, stal se baletním mistrem a uměleckým šéfem brněnského baletu. Ve všech baletech, které připravoval, sám také vystupoval jako tanečník. Po prvních, nepříliš suverénních pokusech, vzbudily pozornost kritiky jeho Slovanské tance (1928). V roce 1929 založil Psota v Brně svoji vlastní baletní školu. I přes finanční problémy divadla v období světové hospodářské krize se Psotovi dařilo. Avšak pouze do doby, kdy na místo ředitele divadla nastoupil Ota Zítek, který vedle dalších změn provedl především změny personální. Psota začal pracovat jako choreograf v operetě, což ho samozřejmě nemohlo příliš uspokojovat. Vzpomněl si tedy na výzvu Sergeje Lifara a odjel na konkurz do Monte Carla, v září 1932 nastoupil do angažmá baletního souboru Original Ballets Russes. Otevřela se mu tak cesta na světová pódia. Do Brna se vrátil obohacen o množství zkušeností tanečních, ale i životních. V srpnu 1936 se stal uměleckým šéfem baletu a prvním sólovým tanečníkem Zemského divadla v Brně. Válečné události však odvedly Psotu opět z brněnských divadelních prken, tentokrát do Spojených států amerických. Bylo to v roce 1941, kdy působil jako choreograf v New Yorku. Rok na to se vrátil opět k souboru Original Ballets Russes. Svoji zemi však velmi miloval, a tak se do Brna opět vrátil. Zde také v roce 1952 zemřel.

Kontaktní osoba: Romana Macháčková, 541 646 133, Romana.Machackova@mzk.cz

Akce probíhá v rámci cyklu Oči Brna.

Záštitu nad cyklem Oči Brna převzal primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál.