Důvodová část

Vývoj vědeckých knihoven ve městě Brně

Moravská zemská knihovna v Brně je svým rozsahem knihovních fondů služeb, členitostí pracovišť a výkony druhou největší knihovnou ČR. Vznikla v roce 1958 a tvoří ji pro veřejnost samostatná tři pracoviště:

• Univerzitní knihovna (se sídlem Kounicova 1) je univerzální vědeckou knihovnou, vznikla v roce 1808 jako součást učené společnosti, v roce 1883 byla zveřejněna, od vzniku Masarykovy univerzity v Brně roku 1919 plnila funkci veřejné vědecké knihovny především pro přírodní a společenské vědy.
• Technická knihovna (se sídlem Veveří 95) vznikla roku 1899 jako součást Českého vysokého učení technického, v roce 1945 byla osamostatněna, zestátněna s určením pro širší veřejnost a je druhou specializovanou knihovnou v ČR (vedle Státní technické knihovny v Praze).
• Pedagogická knihovna (se sídlem Solniční 12) vznikla v roce 1921 jako spolková knihovna, v roce 1951 byla zestátněna a slouží zejména pro učitele základních a středních škol v působnosti obou bývalých moravských krajů (je druhou specializovanou knihovnou ČR vedle Pedagogické knihovny J. A. Komenského v Praze).

Při vzniku Masarykovy univerzity v roce 1919 bylo mezi zástupci zemského zřízení a státem jako zřizovatelem vysokých škol dojednáno, že Zemská knihovna převezme i úkoly univerzitní knihovny pro město Brno, přešla do přímého řízení Ministerstva školství a osvěty a změnila název na Zemskou a univerzitní knihovnu.

Na Masarykově univerzitě a na dalších vysokých školách vznikly knihovny seminární a jednotlivých ústavů, postupně také ústřední knihovny pro potřeby fakulty nebo vysoké školy. Uvedené knihovny decentralizované a dislokované v areálech kateder a fakult nemohou a také v současné době neplní funkci moderního informačně-knihovního a studijního centra. Obtížná dostupnost knihoven, nedostatek prostoru pro sklady knih, a zejména mizivá kapacita studoven vede k praktickému nevyužívání individuálního studia.

Současný stav

Brno je sídlem několika vysokých škol:

• Masarykova univerzita (fakulty: ekonomicko-správní, filozofická, lékařská, pedagogická, právnická, přírodovědecká a informatiky)
• Vysoké učení technické (fakulty: architektury, elektrotechniky a informatiky, podnikatelská, stavební, strojní, výtvarná)
• Vysoká škola zemědělská (fakulty: agronomická, lesnická, provozně-ekonomická)
• Vysoká škola veterinární a farmaceutická
• Vojenská akademie
• Janáčkova akademie múzických umění (fakulty: hudební, divadelní).

Na Masarykově univerzitě jsou vytvářeny knihovny na úrovni ústředních knihoven jednotlivých fakult, v ostatních vysokých školách je zřízena vždy jedna ústřední knihovna pro potřeby celé vysoké školy. Většina knihoven umožňuje omezené studium ve studovnách, které by však vyžadovaly rozšíření. V poslední době dochází k vzájemné spolupráci při automatizaci zpracování knihovních fondů, což však neřeší základní problém, tj. koncentrace, specializace, racionalizace.

Moravská zemská knihovna, která do jisté míry plní funkci univerzitní knihovny, je na všech svých pracovištích v pronájmu, a to v budovách, které byly pro potřeby knihovny získány před více než 50 lety a neumožňují další rozšíření. I v této obtížné situaci je ročně registrováno na 30 tisíc čtenářů z toho je 60% studentů vysokých škol. Studovny knihovny s pouhými 220 místy jsou celoročně přetíženy a vzhledem k dané situaci jsou nedostačující. Knihovní fond s více než 3,5 mil. knihovních jednotek je téměř z poloviny uložen v mimobrněnských depozitářích, což je pro vlastní provoz absurdní situace. Zavádění automatizace do procesu služeb je za těchto okolností velmi těžko řešitelné, což akcentuje navíc nedostatečná kapacita půjčoven, Z prostorových důvodů nelze umožnit přímý přístup uživatelů ke knihovním fondům.

Zpět na obsah / Následující část